Český vědecký přístroj přistane na Marsu

Aktuality |

Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018.

Český vědecký přístroj přistane na Marsu



oznámení Tiskového odboru AV ČR

Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se rádiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ vysvětluje vedoucí týmu prof. Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR mají s návrhem a konstrukcí obdobných vědeckých přístrojů bohaté zkušenosti, získané již během vývoje, stavby a provozu série pěti družic MAGION v letech 1978–2002. V nedávné době dokončili vývoj analyzátoru IME-HF (Instrument de Mesure du champ Electrique Haute Fréquence) pro družici TARANIS, který má za úkol mj. velmi rychle digitálně zpracovat analogové signály z předzesilovačů. Vyvinuli rovněž analyzátor TDS (Time Domain Sampler) pro měření elektromagnetických vln sondou Solar Orbiter. Analyzátor LFR (vícesložkový nízkofrekvenční přijímač elektromagnetických vln) pro sondu JUICE, která zamíří k měsícům planety Jupiter, je ve stadiu přípravy prototypu. Ústav též disponuje vlastní telemetrickou družicovou stanicí v Panské Vsi, kde v současné době probíhá příjem dat z družic Cluster Evropské kosmické agentury.

Vesmírná mise ExoMars má několik cílů: hledání známek minulého nebo současného života na Marsu, výzkum chemických vlastností prostředí v nevelkých hloubkách pod povrchem planety, výzkum stopových složek atmosféry Marsu a výzkum prostředí na povrchu planety. Mise se skládá ze dvou částí. Nejprve odstartuje v březnu 2016 sonda, která bude obíhat planetu a dálkově zkoumat stopové složky atmosféry (především metan a vodní páru). Zároveň bude zajišťovat předávání dat z povrchu Marsu. Od sondy se oddělí přistávací modul Schiaparelli, který poslouží především pro vyzkoušení hladkého přistání na Marsu (konkrétně v oblasti Meridiani Planum) a k výzkumu atmosféry během sestupu a krátce po něm. V květnu 2018 má dojít k vypuštění další sondy, jež by měla k její cílové oblasti Oxia Planum dorazit v lednu 2019. Její náklad se bude skládat z přistávací platformy a automatického průzkumného vozidla, které ponese aparaturu Pasteur pro chemickou a fyzikální analýzu vzorků, včetně zařízení pro vrty do povrchu planety. Přistávací platforma bude též obsahovat několik vědeckých přístrojů určených k výzkumu prostředí na povrchu Marsu po dobu jednoho tamního roku (téměř dvou let na Zemi).



Úvodní foto: NASA, Wikipedia. Licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.