Nanotečky mají vliv především na rychlost nabíjení. Problém je však s jejich velikostí. Jak se již dříve ukázalo, pod asi 10 nanometrů (cca 50 atomů) začne pyrit (FeS2) chemicky reagovat s elektrolytem. Nabíjí se proto zrychlí jen asi desetkrát, pak příznivý účinek odezní.
V článku publikovaném v časopisu ACS Nano výzkumníci technologii nakonec odladili. Došli k závěru, že pyrit se chová anomálně, takže velmi malé tečky kolem 4 nanometrů jsou už zase stabilnější a mají příznivější účinky. Pyrit pak funguje jako kanál pro ionty lithia či sodíku, které si vyměňují elektrony se sírou v pyritu. To ale vyžaduje, aby se k atomům síry fyzicky dostaly, k čemuž je zase potřeba co nejmenší částice, kdy atomy železa tolik nepřekážejí a mohou se seskládat na povrchu.
Zdroj: ScienceDaily
