Student World

NASA v letošním fiskálním roce hospodaří s rozpočtem ve výši asi 17 miliard dolarů. Je to sice hodně velká suma a je to mnohem více, než je rozpočet Evropské kosmické agentury, ale po očištění o inflaci je to na úrovni roku 1986.

Na financování všech kosmických sond jde v rámci kapitoly o planetárních vědách 1,2 miliardy dolarů. Je přitom nepravděpodobné, že by se v nejbližších letech tato částka zvýšila. Kvůli napjatému rozpočtu se příští rok může stát, že příslušné komise doporučí zrušení některé z misí. Nejnákladnější jsou Curiosity (50 milionů dolarů ročně) a Cassini (60 milionů dolarů).

Pokud by se musel provést rozpočtový souboj mezi těmito misemi, tahala by Cassini zřejmě za daleko menší konec. Provoz sondy je jednak nákladnější ale také už patří mezi veterány kosmického výzkumu. Okolo Saturnu a jeho měsíců se Cassini pohybuje od téměř deset let. Podle současných předpokladů dojde sondě v roce 2017 palivo nutné pro korekce dráhy. Konec jedné z nejslavnějších misí by však kvůli nedostatku peněz mohl přijít už o dva roky dříve.

Předčasný konec Cassini by byla samozřejmě obrovská škoda a to mimo jiné kvůli tomu, že další podobná sonda pro výzkum Saturnu není v nejbližší době v plánu.

Na druhou stranu je vhodné si uvědomit, že také v NASA se hraje velká politická hra. Vypouštění podobných úvah a povzdechů je jen málo kdy náhodné. Velmi často je cílem probudit odbornou i laickou veřejnost a vynutit si tlak, který je při jednáních o dalším financování velmi silným argumentem.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.

autor Petr Kubala