Zrození obří planety v přímém přenosu

Aktuality |

Až dosud byly otázky vzniku planet především úkolem pro numerické simulace. Můžeme nyní proces zkoumat i empiricky?




tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 10/2013

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT získali výsledky, které jsou pravděpodobně prvním přímým pozorováním formující se planety stále ještě zahalené v hustém disku plynu a prachu. Pokud se tato pozorování podaří potvrdit, umožní tento objev lépe pochopit proces formování planet a astronomům poskytne příležitost testovat současné teorie srovnáním předpovědí s pozorovatelným cílem.

Astronom Sascha Quanz (ETH Zürich, Švýcarsko) a jeho mezinárodní tým zkoumali prachoplynný disk obklopující mladou hvězdu HD100546, která se nachází relativně nedaleko, asi 335 světelných let od Země. K velkému překvapení se jim podařilo najít objekt, který vypadá jako formující se planeta stále zahalená v disku hmoty kolem této mladé hvězdy. Mohlo by se jednat o plynnou planetu podobnou našemu Jupiteru.

„Až dosud byly otázky vzniku planet především úkolem pro numerické simulace,“ říká Sascha Quanz. „Pokud je objevený objekt skutečně vznikající planetou, pak mají vědci poprvé možnost empiricky zkoumat velmi rané stadium procesu formování a interakci vznikající planety s okolním prostředím.“

Hvězda HD 100546 patří k hojně zkoumaným objektům. Pradvěpodobně kolem ní obíhá obří planeta, která se pohybuje šestkrát dále než Země kolem Slunce. Nově objevený kandidát se nachází ve vnější oblasti systému ještě více jak desetkrát dále [1].

Kandidát na planetu kolem hvězdy HD100546 byl zachycen jako slabé zjasnění v disku kolem hvězdy. Odhalen byl díky kameře s adaptivní optikou NACO pracující na dalekohledu ESO/VLT a novátorské metodě analýzy dat. Pozorování byla prováděna v blízké infračervené oblasti s použitím koronografu NACO, který v použité konfiguraci umožňuje ve zvoleném místě obrazu potlačit velmi jasné světlo přicházející ze samotné hvězdy. To výrazně usnadňuje odhalování případných souputníků [2].

Podle současných teorií probíhá nabalování obřích planet díky zachycování zbytků plynu a prachu po formování hvězdy [3]. Na nových snímcích disku kolem hvězdy HD100546 astronomové zaznamenali útvary, které podporují jejich hypotézu. V prachovém disku byly v blízkosti tohoto objektu odhaleny struktury, které by mohly být způsobeny interakcí protoplanety s okolní hmotou a existují rovněž známky možného zahřívání okolí v důsledku procesu formování.

Adam Amara, další člen týmu, je z objevu nadšený: „Výzkum exoplanet patří k nejzajímavějším rychle se rozvíjejícím oborům astronomie. Přímé zobrazení planet je však stále ‚pole neorané‘, které úspěšně těží ze současného vývoje v přístrojové technice a analýze dat. V rámci tohoto výzkumu jsme použili metodu analýzy vyvinutou původně pro kosmologický výzkum, což ukazuje, že vzájemná mezioborová výměna nápadů může přinést mimořádný pokrok.“

Ačkoliv přítomnost exoplanety je nejpravděpodobnějším vysvětlením získaných měření, publikované výsledy stále vyžadují provedení následných pozorování, která by přítomnost planety potvrdila a naopak vyloučila jiné scénáře. Jedním z možných alternativních vysvětlení (i když poměrně nepravděpodobným) je, že získaný signál pochází kompletně z jiného zdroje, například hvězdy na pozadí. Je zde také možnost, že objekt není protoplaneta, ale plně vyvinutá planeta, která však byla odvržena z vnitřní části soustavy na novou vzdálenější oběžnou dráhu. Pokud se však ukáže, že nově objevený objekt u hvězdy HD 100546 je skutečně formující se planetou vnořenou v prachoplynném cirkumstelárním disku, stane se tento systém unikátní laboratoří, ve které bude možné zkoumat proces formování mladé planetární soustavy.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

 

Poznámky

[1] Kandidát na protoplanetu obíhá 70krát dále od své hvězdy než Země kolem Slunce. Tato vzdálenost je srovnatelná s oběžnými drahami trpasličích planet naší Sluneční soustavy – Eris a Makemake. Poloha planety je však kontroverzní, jelikož nesouhlasí s uznávanými teoriemi vzniku planet. V současnosti není jasné, jestli objevený kandidát na této dráze vznikl, a nebo zda migroval směrem od centrální hvězdy.

[2] Tým využil speciální komponentu známou pod zkratkou APP (apodizing phase plate, (apodizační fázová destička, apodizace), která zvyšuje kontrast obrazu v blízkosti hvězdy.

[3] Při studiu vzniku planet nemohou astronomové dost dobře použít Sluneční soustavu, neboť všechny její planety vznikly před více jak 4 miliardami let. Přesto byly po mnohá desetiletí naše teorie o vzniku planet výrazně ovlivněny tím, co můžeme vidět v našem nejbližším okolí. Žádné jiné planety jsme prostě neznali. Od roku 1995, kdy byla objevena první exoplaneta, bylo nalezeno několik set planetárních systémů, což vědcům zkoumajícím vznik planet otevřelo úplně nové příležitosti. Až dosud se však nepodařilo zachytit žádnou planetu v procesu zrodu, neboť taková planeta je vnořena do disku hmoty kolem mateřské hvězdy.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.