Genetické války: Souboj generací

Biologie |

Pokud má mít teorie sobeckého genu nějaký trumf proti konkurenčním hypotézám, dle kterých jde třeba o "přežití druhu" nebo "přežití rodiny", musí ukázat místa konfliktů v těchto strukturách. Možnými odpověďmi jsou válka generací a vál ...




Pokud má mít teorie sobeckého genu nějaký trumf proti konkurenčním hypotézám, dle kterých jde třeba o "přežití druhu" nebo "přežití rodiny", musí ukázat místa konfliktů v těchto strukturách. Možnými odpověďmi jsou válka generací a válka pohlaví.
Válka generací vychází přibližně z následující úvahy. Z hlediska matky jsou všichni její potomci stejně příbuzní (mají polovinu jejích genů). Z hlediska dětí je pak matka stejně příbuzná jako sourozenci (opět přibližně polovina vlastních genů).
Dawkins následujícím způsobem vysvětluje třeba příklady dobrovolného celibátu: Vyplatí se mi starat o děti svých příbuzných, pokud tím bude ve finále přeneseno do další generace více mých vlastních genů, než bych dokázal sám. Nebo víceméně totéž ve vztahu rodičům: Dítě samozřejmě usiluje o největší díl rodičovské pozornosti, ale ne za každou cenu (dokud je újma jeho sourozenců dvakrát větší než vlastní zisk).
Vlaštovčí mládě, které se vyvine první, někdy vyhazuje z hnízda vajíčka ještě nevylíhlých sourozenců. Třebaže přesná data chybí, nevyhodí vlaštovka zřejmě ostatní vajíčka všechna, optimální poměr pro geny může být například ponechat tam kromě sebe ještě dvě vajíčka další.
Existuje dokonce i něco na způsob dobrovolné oběti slabších mláďat. Od určité chvíle jaksi rezignují, protože svým genům více prospějí tak, že nechají šířit 50 % svých kopií u svých sourozenců.
Samozřejmě je třeba mít stále na paměti, že geny nejsou schopné provádět žádné komplikované výpočty. V populaci se však prostě nejrychleji šíří ty, které se takto chovají — na úkor těch ostatních.
Dawkins uvádí pro srovnání odlišné mechanismy výběru, které se uplatňují tam, kde spolu mláďata v hnízdě příbuzná nejsou — např. u kukačky. Kukačka řekněme v hnízdě křičí a přitahuje tak predátory. Matka ostatních ptáčat ji nakrmí, aby ji tímto způsobem doslova zavřela zobák. Proč se podobný způsob chování nevyvine u ostatních ptáků? Dle pohledu sobeckého genu se situace má následujícím způsobem: V případě kukačky riskuje kukačka pouze své vlastní geny, u "klasického" hnízda znamená křik ještě vyšší riziko — ohroženy jsou i podíly mých genů v ostatních sourozencích.
Obdobným případem jako souboj mezi generacemi je v logice Sobeckého genu i souboj mezi pohlavími…








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.