Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Z hlediska přírodního výběru bývá v případě člověka celý systém vysvětlován tak, že matka, i když už další děti nerodí, přispívá k úspěchu dětí stávajících tím, že se o ně stará, eventuálně pečuje o vnoučata (a své geny). Tato koncepce se označuje jako „teorie dobré matky“.
Příslušné mechanismy přitom mohou probíhat i jinde v živé přírodě. Menopauza není podle všeho nějaké „dožití nad plán“, které by se objevilo až spolu s antibiotiky, ale vyskytovala se poměrně běžně už v pravěku či u přírodních národů (trochu paradoxní v této souvislosti je, že věku kolem 45 let se dožije procentuálně mnohem více žen než mužů – ti jsou přitom stále ještě plodní).
Zajímavé přitom je, že u člověka i dalších savců se v souvislosti s menopauzou vyskytují i některé společné průvodní jevy typu extrémně dlouhého kojení posledního dítěte. U Kungů (africká poušť Kalahari) ženy po menopauze např. kojily své poslední dítě až do deseti let – ovšem i u mladších matek byla tato doba relativně dlouhá, 2-3 roky. Důsledky extrémně dlouhého kojení přitom asi nejsou podrobněji prozkoumány. Takto kojené děti se pravděpodobně zvýšenou pravděpodobností dožijí dospělosti, byť z dnešního pohledu být takovýmto maminčiným mazánkem povede ke značnému sociálnímu handicapu v kolektivu vrstevníků.
Podobný jev jako u Kungů byl zaznamenán i u velryb kulohlavců. Jak samice stárne, doba kojení vzrůstá (měřeno metrem sobeckého genu to znamená, že v budoucnu již stejně není možné vychovat větší množství potomků, proto se více vyplatí investovat do těch stávajících). Mladé samice kojí děti asi 5 let, starší až 8 let, ale někdy i let 15 (pro srovnání: 15 let je přibližně doba pohlavní dospělosti kulohlavců, ve 40 letech se dostavuje menopazuza, které se dožije přibližně 60-70 % samic; ty pak mohou žít ještě cca 20 let). I v případě kulohlavců přitom platí, že samci, ač plodní celý život, se dožívají výrazně kratšího průměrného věku než samice.

(Zdroj: Steven Austad: Proč stárneme, Mladá fronta, Praha, 1999)

Poznámka: Výraz menopauza je zde používán poměrně volně ve smyslu „věk, kdy samice již nejsou plodné“. Nemusí to mít nic společného s žádnými cykly, např. u velryb nic takového neprobíhá.
Poznámka číslo 2: Výzkum menopauzy u člověka samozřejmě probíhá především s medicínskou motivací – je žádoucí hormonálně navozovat stav „před menopauzou“? Podle Austada má tento postup své oprávnění, u „hormonálně mladšího“ organismu je skutečně menší pravděpodobnost úmrtí.

autor Pavel Houser