Objev dosud nejstarších fosilií předchůdce člověka

Biologie |

Národní vědecká nadace NSF (National Science Foundation), která podporovala mezinárodní tým výzkumníků, oznámila objev fosilních pozůstatků dosud nejstaršího známého předchůdce člověka z období před 5,2 až 5,8 milióny lety ...




Národní vědecká nadace NSF (National Science Foundation), která podporovala mezinárodní tým výzkumníků, oznámila objev fosilních pozůstatků dosud nejstaršího známého předchůdce člověka z období před 5,2 až 5,8 milióny lety.

Podčeleď lidé [Homininae] existuje od středního miocénu (perioda: neogén, éra: terciér) do současnosti. Tato skupina prošla procesem hominizace, který započal ve spodním miocénu na území severovýchodní Afriky a byl způsoben přechodem primitivních zástupců pravděpodobně z rodu Ramapithecus z lesního prostředí do mírně zalesněných savan. Změna životního prostředí, způsob přijímaní potravy a změny pohybu vedly k anatomickým změnám v morfologii těla, které odlišují lidi od lidoopů. Zřejmě ve středním pliocénu vznikl asi z rodu Ramapithecus buď druh Australopithecus africanus a z něho Australopithecus robustus a Australopithecus boisei anebo přímo člověk.

Fosilní nálezy byly oznámeny v časopisu Nature 12. července 2001 po čtyřech letech bádání v Etiopii v oblasti asi 150 km severovýchodně od hlavního města Addis Ababa. Pro tým vědců objev představuje důkaz Darwinova závěru, že evoluční linie prvních lidí nebo hominidů se oddělila od linie šimpanzů v Africe před více než 5 milióny lety.
Zmíněné fosilní nálezy objevil Yohannes Haile-Selaissie, paleontolog, který se připravoval na získání doktorátu Ph.D. na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Pod vedením svého kolegy z Univerzity v Berkeley Tima D. Whitea nalezl Haile-Selaissie v prosinci 1997 část čelisti a zuby. V lednu 2001 pak nalezl poslední zub.
Nové fosilní nálezy pocházejí z nejstarších nánosů sedimentů v Saitune Nodra, Alayla, Aas Koma a Digiba Dora. Kosti a zuby nebylo jednoduché na povrchu objevit, protože byly zavaleny kameny od velikosti oblázků až do velikosti balvanů.
Oblast, kde byl objev fosilních pozůstatků hominida učiněn, byla předmětem pozornosti již dříve a bylo zde nalezeno jedenáct fosilních pozůstatků hominidů v pěti lokalitách z epochy pozdního miocénu.
Výzkum oblasti Middle Awash, kde byl učiněn tento fosilní nález hominida Ardipithecus, probíhal od roku 1981 pod společným vedením Tima D. Whitea a Desmonda Clarka z Kalifornské univerzity v Berkeley, Gidaye WoldeGabriela z Národní laboratoře v Los Alamos a etiopských výzkumníků Berhanea Asfawa a Yonase Beyenea.
Výzkumníci vysvětlují, že před asi 6 milióny lety byla oblast Middle Awash propadlinou charakterizovanou silným pohybem podloží s blízkými aktivními sopkami. Těžko si lze představit, že by za normálních podmínek do tak nehostinné oblasti přišel život, jako byl Ardipithecus a další živočichové.
Tim D. White tvrdí, že přesný obraz těchto tvorů zatím nelze sestavit, protože se dosud nepodařilo nalézt nepoškozenou lebku nebo kosti končetin. Odhady velikosti kostry na základě dosud nalezených kostí naznačují, že Ardipithecus byl velký zhruba jako dnešní šimpanz. Dřívější fosilní objev 4,4 miliónu let starého tvora Ardipithecus ramidus naznačuje, že tento tvor leží v přímé linii.
Programový ředitel fyzikální antropologie Národní vědecké nadace Mark Weiss uvedl, že jde o vynikající krok vpřed, který nám umožňuje nejen nahlédnout do anatomie našich nejvzdálenějších předků, ale navíc nám umožňuje si učinit představu o prostředí, v němž tento předek žil.
Stáří nově objevených fosilií určili pracovníci Střediska geochronologie v Berkeley metodou ohřevu pomocí argon-argonového laseru. Tato metoda umožňuje určit, kolik času uplynulo od doby vulkanické činnosti a sopečných erupcí měřením množství argonu, který se zachytil v tuhnoucí hornině. Argonová datovací metoda byla doplněna určením polarity geomagnetického pole a další biochronologickou analýzou primitivních organismů, které byly nalezeny v horninách.
Haile-Selaissie tvrdí, že jeho týmem objevené fosilie jsou silným důkazem, že linie vedoucí k dnešním šimpanzům a k dnešním lidem se oddělily před více než pěti milióny lety.

Literatura a odkazy:
[X1] http://www.nsf.gov/pubs/2001/pr0157/pr0157.txt Anthropologists Announce Discovery In Ethiopia Of Earliest Human Ancestors Discovery of bones and teeth date fossils back more than 5.2 million years. NSF PR 01-57. July 11, 2001.
[1] Špinar, Zdeněk V.: Paleontologie. Polytechnická knižnice, Česká vědeckotechnická společnost, Praha 1986
[2] Musil, Rudolf: Vznik, vývoj a vymírání savců. Academia, Praha 1987
[N1] http://natura.eridan.cz/natura/1997/12/9712-9.html Evoluce života, 3. Rozvoj flóry a fauny v terciéru. Rozvoj flóry a fauny v kvartéru. Natura 12/1997.

Poznámka Pavel Houser: Dnes se již vesměs pochybuje o tom, že by Ramapithecus patřil mezi předky člověka. Tento rod/druh se dává spíše do souvislosti s orangutanem.
Navíc, genetické testy rozdílů mezi člověkem a šimpanzem svědčí o tom, že vývojové větve se zřejmě rozdělily později, než se zatím soudilo – asi před 5 miliony lety.








Související články




Komentáře

27.07.2014, 08:49

.... tnx for info....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.