Podzimní barvy jakou souboj stromů s hmyzem?

Biologie |

Proč se na podzim barví listy? „Biochemické“ vysvětlení je dobře známé, ale jaký je účel toho všeho, respektive jaké zde působí selekční tlaky?




***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Takže nejprve dobře známé vysvětlení: žlutá až červená barva podzimního listí je prostě výsledkem zániku chlorofylu. Jak se dny zkracují, je pro strom méně výhodné udržovat v chodu fotosyntetizující továrnu. S výjimkou jehličnanů pak stromy v mírném a subpolárním pásu fotosyntézu přeruší. Ještě předtím, než ale listy opadají, z nich strom vyčerpá užitečné chemické látky, mj. chlorofyl. Pročež barva listí na podzim je prostě výsledkem „ztráty zelené“. Zůstanou žluté až oranžové karotenoidy a červené až tmavočervené antokyany. Karotenoidy pomáhají při fotosyntéze, stromu se je však zřejmě nevyplatí odvádět zpět (možná je na chlorofylu tak cenná přítomnost dusíku – v heterocyklu).
Až sem je to snad jasné, nicméně teď začnou podivnosti. Antokyany do listů proudí právě až s počátkem podzimu. Proč to strom dělá, když jinak už z listu začíná látky stahovat? Teorií existuje celá řada: možná chce odpudit hmyz, možná naopak barvou přilákat ptáky, aby pojídali plody a rozšiřovali semena. Listy jsou ovšem červené jen hodně krátkou dobu…
Marco Archetti přišel s tím, že stromy tímto způsobem demonstrují svoji sílu: jsme dost silní, abychom si mohli vyrobit látku XY, manifestují tak svoji zdatnost a zdraví, podobně jako to může činit paví ocas. Stromům ale nejde o pohlavní výběr, nýbrž se takto snaží právě odpudit hmyz: jsem zdraví a silný strom, pokud do mě před zimou nakladeš vajíčka, zvládnu nasyntetizovat i dost látek proti larvám. Zkus to radši vedle… (Slabý strom si už tak silnou investici do přesunu antokyanů do listů nemůže dovolit.)
Nicméně, ačkoliv to zní zajímavě, testována tato teorie ve větší míře dosud nebyla… Také je pravda, že barvy listů závisejí na tom, jak je teplo/slunečno, červená je jasnější na jižní straně atd. U jednoho druhu stromů závisí intenzita zbarvení i na zeměpisné šířce. Možná zde hraje tedy roli ještě nějaký jiný mechanismus: například antokyany mj. chemicky působí tak, aby zpomalily rozklad chlorofylu (který je možná tak cenný, že se současně s jeho stahováním vyplatí do listů pumpovat další látky).

Zdroj: Jay Ingram: Rychlost medu a jiná věda každodenního života, Oldag, Ostrava 2007

Viz také:
Nejstarší žijící strom: 9 550 let, smrk, Švédsko
Protein, který pomůže řízkovat planou třešeň











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.