Složitý život nemusí souviset s kyslíkem

Biologie |

Větší živočichové, alespoň takoví, po nichž by se dochovaly stopy, se objevili až v době, kdy koncentrace kyslíku dosáhla řádově současné úrovně.

Složitý život nemusí souviset s kyslíkem



Komplexnější mnohobuněčný život je podle stávajících představ starý nějakých 630 milionů let (Ediakara).

Větší organismy potřebují větší koncentrace kyslíku, praví standardní výklad. Snad až na extrémně odvozené mnohobuněčné organismy typu parazitů to prostě jinak nejde. Ale možná jde.

Daniel Mills z Nordic Center for Earth Evolution at the University of Southern Denmark v dánském fjordu Kerteminde sebral mořské houby (houbovce) Halichondria panicea. Poté zkoumal, jak se vypořádají s poklesem koncentrace kyslíku. Zjistil, že houby dokáží v laboratorních podmínkách přežít i růst, ačkoliv koncentrace kyslíku dosahuje jen asi 0,5 % té současné. Mills prostě tvrdí, že za vznikem komplexního života nestál kyslík, ale nějaké jiné ekologické a evoluční mechanismy. Možná trvalo období do vzniku fauny Ediakara tak dlouho prostě proto, že evoluce musela nejdřív vytvořit potřebnou biochemickou mašinérii.
Práce byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
– Podle některých teorií jsou mořské houby, ač působí jako nejjednodušší mnohobuněční živočichové, až odvozenými organismy. Prvotní formou mnohobuněčných organismů bylo spíše cosi na způsob žahavců. Pak by vlastnosti mořských hub o ničem příliš nevypovídaly.
– Nevíme, jakým dnešním organismům mají nejblíže zástupci fauny Ediakara.
– Samotné mnohobuněčné organismy by podle fylogenetických stromečků měly být starší než vzestup koncentrace kyslíku. Souvislost mezi koncentrací kyslíku a růstem velikosti těla může být různá (např. dejme tomu, že nejdřív bylo třeba, aby vznikla eukaryotická buňka – to mohl být hlavní zlom a od něj se už cesta k mnohobuněčnosti možná rozběhla relativně rychle; viz zdůrazňovaná role mitochondrií v Laneově knize Síla, sexualita, sebevražda).
– Kyslík vzniká při fotosyntéze, nemohla tedy existovat místa s lokálně výrazně vyšší a i relativně stabilní koncentrací kyslíku, než byla průměrná hodnota v atmosféře? Třeba už před miliardou let? Možná jsme jen měli zatím smůlu, že jsme nic mnohobuněčného z té doby nenašli.



Úvodní foto: nasa, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

28.01.2015, 17:26

.... ñïàñèáî çà èíôó....

28.01.2015, 16:52

.... áëàãîäàðåí!...

23.01.2015, 12:43

.... áëàãîäàðåí....

20.12.2014, 20:44

.... áëàãîäàðþ!!...

17.12.2014, 06:11

.... áëàãîäàðñòâóþ!!...

15.12.2014, 19:17

.... thank you!...

27.07.2014, 08:08

.... ñïñ....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.