Chemie
Genetická ortodoxie versus hermeneutická biologie
Chemie , Neživá příroda | 23.01.2002
Pokud do myšího vajíčka vložíte kočičí DNA (respektive jádro), vyroste vám ze zárodku myš, kočka, nebo ještě něco jiného? Nese deoxyribonukleová kyselina opravdu všechnu informaci? Převládající pojetí, "ortodoxní" genetika, se v odpov ... více
Je cholesterol skutečně takový zabiják?
Chemie , Neživá příroda | 18.01.2002
Cholesterol je nenasycený alkohol odvozený od steroidního alkoholu cholestanu (10,13-dimethyl-17-isooktylsteran). Je součástí biomembrán živočišných buněk, kde zajišťuje jejich tekutost, slouží rovněž k mnoha dalším bisyntetickým reak ... více
Testy mitochondirální DNA objasňují původ člověka
Chemie , Neživá příroda | 17.01.2002
Genetickou informaci uloženou v molekulách deoxyribonukleové kyseliny získáváme jako kombinaci příspěvků obou našich rodičů. Existují však druhy nukleové kyseliny, který se tímto způsobem nedědí. Tzv. mimojaderná DNA se dědí pouze po ... více
Uhlík C14: Dva neutrony navíc měří čas
Chemie , Neživá příroda | 16.01.2002
Nejčastěji používaná metoda pro určování stáří archeologických nálezů byla objevena W. Kilbym a označuje se jako radiokarbonová - podle radioaktivního uhlíku C14. Na čem je tento způsob měření času založen? Zjednodušeně řečeno: Jde o ... více
Evoluce rostlin: Co je s čím příbuzné?
Chemie , Neživá příroda | 28.12.2001
Biologie je nejenom vědou přírodní, ale také historickou. Živé systémy se od těch neživých liší mj. právě tím, že disponují čímsi na způsob paměti, a pokud zkoumáme živé organismy, ptáme se také po jejich evoluční příbuznosti. Při kre ... více
Počítače bojují proti smogu
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 27.12.2001
Počasí je věc velmi nejistá, přesto se však meteorologům čím dál lépe daří předvídat jeho další vývoj. A mohou za to opět výkonné počítače. Výzkum v této oblasti se v současnosti zaměřuje zejména na číselné modelování více
Zázračné fullereny: Na obzoru je doba uhlíková
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 20.12.2001
Když se přednedávnem redaktor časopisu Technology Review zeptal věhlasného Arthura C. Clarka, co v příštích sto letech nejvíce změní svět, britský spisovatel a vědec bez rozmyšlení odvětil, že to budou fullereny. “Stojíme na počátku doby uhlíkové,” dodal a jeho prognózu řada vědců, zejména fyziků a chemiků, kteří se zabývají nanotechnologií, bez váhání potvrdila. více
Od rostlin k protinádorovým léčivům
Chemie , Neživá příroda | 20.12.2001
Vývoj nových účinných protinádorových látek je výzkumným projektem Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, pod vedením prof. ... více
Svět podle fullerenů: Počítače, supravodiče, magnety a nanotechnologie
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 07.12.2001
K velkému překvapení na poli výzkumu fullerenů došlo, když americký fyzik Arthur Hebard demonstroval, že molekuly buckymíče ve spojení s malým množstvím alkalického kovu (draslíku nebo rubidia) jsou supravodivé. Supravodivost objevil již v roce 1911 holandský fyzik Heike Kamerlingh Onnes, jenž ji definoval jako neexistenci elektrického odporu v určitých látkách při teplotě blízké absolutní nule. Přijatelné vysvětlení tohoto jevu bylo vypracováno na základě kvantové teorie až v druhé polovině 20. století, zasloužili se o něj Američané John Bardeen, Leon N. Cooper a John R. Schrieffer (tzv. teorie BCS). více
