Neživá příroda
Od rostlin k protinádorovým léčivům
Chemie , Neživá příroda | 20.12.2001
Vývoj nových účinných protinádorových látek je výzkumným projektem Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, pod vedením prof. ... více
Fred Hoyle: Epidemie z komet a stacionární vesmír
Astronomie , Neživá příroda | 20.12.2001
Víte, že termín Velký třesk (Big Bang) byl původně míněn ironicky? Právě v této souvislosti ho totiž poprvé použil bnedávno zemřelý ritský fyzik Fred Hoyle, zastánce teorie stacionárního vesmíru. Pád Hoylovy vědecké kariéry ovšem přišel ... více
Jízdní řády kvantové informace
Člověk , Fyzika , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 13.12.2001
Musel jsem trochu déle čekat v patentové kanceláři sídlící na Mendlově náměstí. Tak se mi dostala do rukou MF Dnes z 1. 12. 2001, kde v příloze Věda je článek J. Tučka “Kvantový chaos řídí i autobusy”, který popularizuje výsledky výzkumu docenta Šeby a jeho doktoranda Krbálka, kteří studovali intervaly mezi příjezdy jednotlivých autobusů na zastávky v Mexiku. Oba fyzikové také zjistili, “že podle stejných pravidel se shlukují i písmena v textu nebo noty v melodii. Znamená to, že například mezi dvěma písmenky “b” v psaném textu je nejčastěji stejný odstup a pak se plynule zmenšuje počet těchže písmenek, jejichž odstup je menší či větší.” více
Budoucnost vesmírných letů (6): Červí díry
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 12.12.2001
V dnešním závěrečném dílu Budoucnosti vesmírných letů si povíme o takzvaných "červích dírách", které stejně tak jako warpový pohon proslavila literatura science fiction. Dozvíte se také něco o energii vakua, možnostech využití Machova principu, o vztahu elektromagnetismu a gravitace, kontroverzním "gravitačním stíněním" a o často diskutovaných kvantových jevech - kvantovém tunelování a kvantové teleportaci. Tím bude má práce zakončena. více
Kosmické rande – Země se potká s planetkou
Astronomie , Neživá příroda | 11.12.2001
V polovině prosince se k Zemi přiblíží planetka 1998 WT24 o velikosti přibližně 1 km, která byla objevena v rámci projektu LINEAR v závěru listopadu 1998. K největšímu přiblížení dojde 16. prosince 2001 v ranních hodinách, kdy vzdálen ... více
Záhada skryté hmoty: Byla skutečně objevena?
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 11.12.2001
Skrytá hmota je jednou z největší záhad současné astronomie. Ne náhodou ji americký astronom Timothy Ferris nazval “černým Tádžem moderní kosmologie”. Co onen pojem vlastně obnáší? V posledních dvaceti letech se ukázalo, že nejméně 90 %, a dokonce snad až 99 % (!!) hmoty ve vesmíru existuje ve skryté podobě. Tato hmota je neviditelná, ne snad proto, že by byla daleko – většina astronomů se domnívá, že tato hmota je rozložena zřejmě stejně jako viditelné galaxie – ale protože ani nevyzařuje, ani nepohlcuje světlo. více
Účastná mysl: Ve stopách Poppera a Kuhna
Fyzika , Neživá příroda | 11.12.2001
Nakladatelství Mladá fronta vydalo v nedávné době knihu polského filosofa Henryka Skolimowského Účastná mysl, s podtitulem Nová teorie poznání a vesmíru (The Participatory Mind. A New Theory of Knowledge and of the Universe, 1994). Jedná se o rozsáhlou práci, navazující na moderní teorie vědy Karla Poppera a Thomase Kuhna, která si neklade menší cíl, než vytvořit nové paradigma a komplexní filosofii poznání a vědy. více
Budoucnost vesmírných letů (5): Warpový pohon
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 10.12.2001
Dostáváme se do třetí a poslední části mé práce. Zde se budu zabývat hypotetickými "nadsvětelnými" koncepty pohonu, které jsou založené na obecné teorii relativity - na manipulaci se samotným časoprostorem. V dnešním dílu se dozvíte, jak to s tím "nadsvětelným" cestováním skutečně je. Termín "nadsvětelný" totiž není v uvozovkách jen tak pro nic za nic. Věnovat se dnes budeme díky žánru science-fiction proslulému "warpovému pohonu". více
Svět podle fullerenů: Počítače, supravodiče, magnety a nanotechnologie
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 07.12.2001
K velkému překvapení na poli výzkumu fullerenů došlo, když americký fyzik Arthur Hebard demonstroval, že molekuly buckymíče ve spojení s malým množstvím alkalického kovu (draslíku nebo rubidia) jsou supravodivé. Supravodivost objevil již v roce 1911 holandský fyzik Heike Kamerlingh Onnes, jenž ji definoval jako neexistenci elektrického odporu v určitých látkách při teplotě blízké absolutní nule. Přijatelné vysvětlení tohoto jevu bylo vypracováno na základě kvantové teorie až v druhé polovině 20. století, zasloužili se o něj Američané John Bardeen, Leon N. Cooper a John R. Schrieffer (tzv. teorie BCS). více
