Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Míru růstu lidské populace 0,04 % ročně prý neolitická revoluce nezměnila

Alespoň to tvrdí výzkumníci z University of Wyoming a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences.

V současnosti převládající výklad praví, že zemědělství nejspíš na počátku zhoršilo kvalitu života tehdejších lidí, ale umožnilo rychlejší růst populace. Mechanismy mohou být různé, od jednotky energie získané na hektar po třeba to, že v méně mobilní společnosti mohla mít žena najednou více dětí (=nemusela je nosit; samozřejmě je to zase složitější, i mezolitici byli víceméně usazeni, zemědělci se také nějak stěhovali atd.). Nebo přes veškeré neúrody a epidemie zemědělci přece jen lépe snášeli občasnou nedostupnost zdrojů, přece jen si vytvářeli zásoby. Např. v Evropě se možná mezolitici posmívali prvním rolníkům plahočícím se po svých zahrádkách, pak ale jedné zimy vymřeli hlady. Bez ohledu na konkrétní mechanismy se ale vznik zemědělství a populační expanze běžně dává do souvislosti.

Spoluautor nové studie, antropolog Robert Kelly z University of Wyoming, ale nyní tvrdí, že to není pravda a že lidské populace v poslední době měly tendenci růst (víceméně) nezávisle na konkrétním regionu a způsobu obživy. Hlavní roli by pak zřejmě hrálo spíše globální klima nebo nějaké biologické faktory (epidemie) spíše než lidská kultura/technologie.

Zatímco v posledních 200 letech rostlo množství lidí až o 1 % ročně, od konce holocénu byl růst mnohem nižší, 0,04 % ročně, ale celkem stabilní.

Takové tvrzení působí absurdně (obrovský růst populace v zemědělsky využívaných závlahových nížinách, epidemie černé smrti…), autoři studie se nicméně opírají o důkazy až fyzikální. Analyzovali radiokarbonová data z Wyomingu a Colorada, která mají poskytovat přímý záznam o intenzitě lidské činnosti (poznámka: jak si to přesně představit?). V období cca 11 000 př. n. l. až 4 000 př. n. l. zde lidská populace rostla právě asi o 0,04 % ročně, totéž platí pro zbytek Severní Ameriky, ale pro stejné období i cca pro Starý svět, a to prý bez ohledu na vznik a rozšiřování zemědělství. (Samozřejmě i autoři připouštějí kolísání v řádu stovek let.)

Stejně se tomu celému ale moc nechce věřit, prostředí nemá nějakou „maximální kapacitu“ nezávislou na technologii… Podle autorů by třeba mohlo být zajímavé vzít všechny dochované lidské pozůstatky starší než určitá hranice a vynést do grafu jejich stáří (ale zase, co by to vypovídalo, když logicky se přednostně dochovají mladší ostatky?).

Zdroj: ScienceDaily a další

Aktualizace: Z populační genetiky prý vyplývá, že velikost lidské populace začala růst opravdu už před neolitem; to, že tvrzení studie třeba přijmout v plném rozsahu, z toho ale neplyne.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru