Kepler-186 f: Proč nemá smysl jásat nad „obyvatelnou“ planetou

Astronomie |

Nestává se příliš často, aby se exoplanety dostaly na přední místa zpravodajských webů. Exoplanetě 186 f se té cti dostalo ale její lesk není tak výrazný, jak by se dalo na první pohled čekat.

Kepler-186 f: Proč nemá smysl jásat nad „obyvatelnou“ planetou



Objev planety se „provalil“ už před měsícem a navíc s obyvatelností to také nebude kdoví jak horké.

Kepler-186 f sice obíhá mnohem blíže ke své mateřské hvězdě, než Země od Slunce, ale hvězda Kepler-186 f je červeným trpaslíkem o hmotnosti a velikosti poloviny Slunce a vyzařuje jen kolem 4,5% záření našeho Slunce. Samotná planeta na dráze ve vzdálenosti 0,4 AU dostává jen 30% záření, co dostává Země od Slunce. Pokud bychom odmysleli atmosféru, pohybovala by se teplota na povrchu hluboko pod bodem mrazu. Atmosféra tedy bude muset mít vhodné složení, aby skleníkovým efektem teplotu vytáhla na přijatelnější mez. V závislosti na množství dusíku bude muset být v atmosféře také slušné množství oxidu uhličitého o tlaku 0,5 barů, což není zase tak špatné. Z hlediska oslunění je na tom Kepler-186 f ve srovnání s ostatními potenciálně obyvatelnými planetami (viz jejich přehled) spíše hůře.

Oproti předešlé studii tým pod vedením Emeline Bolmontové poněkud upravil poloměry planet v systému Kepler-186, které nyní podle dvou modelů vychází takto:

Kepler-186 b: 1,16 / 1,08 Země
Kepler-186 c: 1,33 / 1,25 Země
Kepler-186 d: 1,50 / 1,39 Země
Kepler-186 e: 1,36 / 1,33 Země
Kepler-186 f: 1,17 / 1,13 Země

Orbitální parametry se příliš neliší od dříve známých údajů a naleznete je tak v tabulce níže.

 

Orbitální parametry systému Kepler-186

Název Oběžná doba (dny) Velká poloosa (AU)
Kepler-186b 3,89 0,04
Kepler-186c 7,26 0,06
Kepler-186d 13,34 0,09
Kepler-186e 22,41 0,127
Kepler-186f 129,94 0,392

 

Protože to čtenáře vždy hodně zajímá, tak uveďme, že Kepler-186 najdeme necelých 500 světelných let daleko v souhvězdí Labutě. Samotná hvězda samozřejmě není pouhým okem vidět, konec konců jako žádný i mnohem bližší červený trpaslík.

Přestože všech pět planet obíhá poměrně blízko od sebe, není s ohledem na jejich poměrně malou očekávanou hmotnost možné aplikovat změny v časech tranzitů (TTV). Připomeňme, že planety se navzájem gravitačně ovlivňují, takže přesným pozorování změn v tranzitech je možné určit jejich hmotnost.

V případě Kepler-186 můžeme hmotnosti spíše odhadovat na základě očekávaného složení planeta a tedy hustoty:

 

Odhady hmotnosti (v násobcích Země) na základě možného složení

Planeta Pouze led 50 % led, zbytek horniny Složení Země Pouze železo
b 0,29 0,48 1,32 3,36
c 0,46 0,77 2,27 6,30
d 0,65 1,10 3,45 10,2
e 0,56 0,95 2,89 8,32
f 0,33 0,55 1,55 4,06

 

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
(omluva za nepřehledné formátová tabulek)



Úvodní foto: nasa, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

20.12.2014, 02:43

.... ñïñ!...

19.12.2014, 19:40

.... áëàãîäàðñòâóþ!...

28.11.2014, 13:47

.... áëàãîäàðåí....

31.07.2014, 13:28

.... ñïàñèáî çà èíôó!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.