Mohl život existovat už 15 milionů let po velkém třesku?

Astronomie |

Vesmír je starý 13,8 miliard let a nabízí se tak otázka, jak staré mohou být případné civilizace. Kdy nastal onen okamžik, ve kterém se mohl objevit první život ve vesmíru?




Abraham Loeb přichází se zajímavou teorií. Podle jeho názorů mohl první život vzniknout už 15 milionů let po velkém třesku.

Vesmír byl z počátku velmi horký a vyplněn hustým plazmatem. Fotony se srážely s volnými elektrony, hmota a záření měly stejnou teplotu. Z tohoto období pochází jeden z hlavních důkazů velkého třesku – reliktní záření.

Postupem času vesmír chladl. Jakmile dosáhla teplota zhruba 3 000 Kelvinů, začaly se elektrony spojovat s jádry a vznikly dva hlavní elementy vesmíru – vodík a hélium. Vesmír poté dále chladnul a začaly vznikat první hvězdy. Ty velmi hmotné se nedožívají zrovna vysokého věku, takže už po pár milionech let bouchly jako supernovy. Právě při supernovách vznikaly ostatní (těžší) prvky, ze kterých se později zformovaly planety.

Galaxie byly stále bohatší na těžší prvky (tzv. kovy) a podmínky pro vznik planet se zlepšovaly. Kdy přesně mohly vzniknout první kamenné planety, můžeme jen odhadovat. Před časem byly objeveny planety u jedné z nejstarších (a na kovy nejchudších) hvězd HIP 11952, která má stáří 12 miliard let. Existence planet byla později zpochybněna.

Loeb přichází s odvážnou hypotézou. Vesmír postupně chladl jako káva. Když si uvaříte kávu, je zpočátku horká a po dlouhé době zase moc studená (dnešní vesmír). Existuje však chvíle, kdy je káva tak akorát. Podle Loeba vesmír zhruba 15 milionů let po velkém třesku ochladl na přijatelnou teplotu. Vhodné teplotní podmínky tak mohly být i na povrchu planet, které neobíhají v obyvatelné oblasti. Otázkou však zůstává, zda v té době vůbec nějaké planety existovaly.

Ve výsledku je to konec konců jedno. Planety se objevily ve vesmíru mnohem dříve než Země. Zda to bylo 100 milionů nebo miliardu let po velkém třesku není zase až tak podstatné. „Loebovy planety“ by měly výhodu v tom, že nebyly závislé na vzdálenosti od své hvězdy a její zářivosti. Velmi blízké planety sice obyvatelné nebyly, ale ty hodně vzdálené nebo dokonce bludné (bez hvězd) ano. Podobné planety ovšem dostaly do vínku jen trial verzi podmínek. Jak vesmír chladl, staly se z nich mrtvé světy a to zřejmě dříve, než na jejich povrchu vznikl rozvinutější život.

Možná měla tato hypotéza jen snížit počet zastánců antropického principu. Pokud ano, tak RIP.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.








Související články




Komentáře

05.02.2015, 15:03

.... ñïàñèáî....

05.02.2015, 14:32

.... tnx!...

05.02.2015, 14:00

.... good info!!...

14.12.2014, 21:48

.... tnx for info!!...

14.12.2014, 11:20

.... thank you!...

27.11.2014, 18:16

.... tnx!!...

31.07.2014, 03:23

.... ñïñ çà èíôó!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.