Samotný termín metamateriál ve výzkumu (hlavní autor William Parnell) uveden není, ale práce se přímo inspiruje projekty optické neviditelnosti. Ukrytý předmět – např. budova – by se v tomto případě měl stát neviditelný pro zemětřesné vlny. Ochranný plášť by měl fungovat na principu pružné gumy.
Taková technologie by prý důležité objekty (jaderné elektrárny, vojenské velení) mohla chránit třeba i proti výbuchům. Lze zahalovat celé budovy nebo jejich klíčové části. Navíc by podobné principy mohly být využity i pro přípravu nanostruktur s nezvyklými vlastnostmi.
V zásadě, tvrdí výzkumníci, by zde neměl být rozdíl, světlo, zvuk nebo vibrace, vše lze popsat obdobným matematickým modelem. Ovšem autoři studie jsou matematici, jejich ochranu před zemětřesením v praxi nikdo nezkoušel.
Zdroj: Physorg.com
Otázky: To by musel plášť proti zemětřesení chránit budovu zespodu? A byl by třeba mrakodrap na gumě vůbec jinak stabilní? Také je otázka, nakolik je přirovnání k metamateriálům na místě, ony by se zemětřesné vlny zase „ohnuly zpět“? (Jinak by ale asi musela chráněná struktura přijmout kinetickou energii?)
(Původní zdroj viz zde)
