Proč mají golfové míčky důlky

Fyzika |

Nejhorší noční můrou hráče golfu je asi pískový bunkr, zato jeho nejlepším přítelem jsou důlky na golfovém míčku, které mu jej pomáhají dopravit na určené místo.

Proč mají golfové míčky důlky



V roce 1848 reverend dr. Robert Adams Paterson (1829–1904) vynalezl gutaperčový golfový míček z uschlé bílé pryskyřice stromu perčovníku pravého. Golfisté si časem všimli, že malé zářezy a vroubky na míčku proti očekávání zvětšují vzdálenost, kterou míček doletí. Výrobci míčků tak začali kladívkem přidávat další prohloubeniny a defekty na povrchu míčku. K roku 1905 byly už všechny golfové míčky opatřeny velkým množstvím důlků.

Dnes víme, že důlkované míčky letí dále než míčky s hladkým povrchem díky kombinaci několika jevů. Za prvé důlky zpožďují odtržení povrchové vrstvy vzduchu, která obklopuje letící míček. Protože zachycený vzduch zůstává přisát k místu déle, vytváří užší stopu turbulentního vzduchu o nižším tlaku, která se vleče za míčkem, a tak snižuje odporovou sílu, která vleče míček nazpět. Za druhé, když golfová hůl udeří do míčku, obyčejně vyvolá zpětnou rotaci. Přitom se uplatní Magnusův jev. Rychlost vzduchu proudícího kolem míčku se sčítá s rychlostí rotace míčku a při horní části míčku se vytvoří oblast menšího tlaku vzduchu než při dolní. Přítomnost důlků Magnusův jev zesiluje. Dnešní golfové míčky mají zpravidla 250–500 důlků, které mohou zmenšit odpor vzduchu až na polovinu.

Výzkum ukázal, že mnohoúhelníkový tvar důlků s ostrými hranami, například šestiúhelníkový, snižuje odpor ještě více než kulaté důlky. Různé moderní studie využívají superpočítače k modelování proudění vzduchu při hledání optimálního tvaru důlků a jejich rozložení.

V roce 1970 dostaly míčky firmy Polara asymetrické uspořádání důlků, které pomohlo vyrovnat boční rotaci. Ta vyvolává při letu smyčky a snášení do strany. Ovšem Golfová asociace Spojených států zakázala používání těchto míčků na turnajích s odůvodněním, že tato úprava „snižuje nároky na sportovní umění golfistů“. Asociace také stanovila pravidlo symetrie, že míček musí mít stejné vlastnosti bez ohledu na to, v kterém místě povrchu je veden úder. Firma Polara se soudila, vysoudila 1,4 milionu dolarů, ale míčky z trhu stáhla.

 

Tento text je úryvkem z knihy:
Clifford A. Pickover: Kniha o fyzice – Od velkého třesku ke kvantovému znovuzrození: 250 milníků v dějinách fyziky
Argo a Dokořán 2015
O knize na stránkách vydavatele
obalka_knihy



Úvodní foto: historicair, wikipedia, licence obrázku GFDL, Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported




Související články




Komentáře

17.01.2016, 08:09 wrunx

Představte si

že by se podobné principy opravdu prosadily, a během pár let by celosvětově klesla spotřeba ropy o desetinu :-) Ono se pořád s výsměchem říká, jak konspirační teoretici blábolí o tajných spiknutích velkých ropných společností... ale tohle o čem se tu píše, už se říkalo před opravdu mnoha lety ve vztahu k leteckému průmyslu (povrch trupu tzv. žraločí kůže) a jaké to dokáže přinést úspory... a zavedlo se to?

15.01.2016, 06:39 shann

Golf. auto má o 11% menší spotřebu

Také nechápu proč se to nevyužívá. Nedávno jsem viděl díl Mythbusters, kde zjistili, že auto s golf. povrchem má o 11% menší spotřebu! video: https://www.youtube.com/watch?v=eR5SlwNf4K0

14.01.2016, 13:14 pilat

proč se to nepoužívá i jinde?

Tuší někdo, proč se princip nevyužívá i jinde. Rychle se pohybující objekty jsou běžné, u všech se bojuje s odporem vzduchu (auta, letadla...)

14.01.2016, 12:58 pilat

proč se to nepoužívá i jinde?

Tuší někdo, proč se princip nevyužívá i jinde. Rychle se pohybující objekty jsou běžné, u všech se bojuje s odporem vzduchu (auta, letadla...)

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.