Student World

Krajina zalévané přívalovými dešti, zbrázděná jeskyněmi a kanály, je náchylnější ke vzniku zemětřesení. Podle nové studie by tomu tak mohlo být proto, že dochází ke zvýšení tlaku a spodnější vrstvy hornin.

V posledních letech vědci detekovali několik slabých zemětřesení i v klidných končinách Evropy – Německu, Francii a Švýcarsku. Stále šlo o poměrně malé otřesy, takže je zaznamenaly jen seismografy, nikoliv lidé. Zajímavé ale bylo, že k těmto minizemětřesením docházelo po prudkých lijácích. Tomu, že by lehoučké kapky i prudkého deště mohly způsobit chvění celých geologických bloků, se ale přece jen nechtělo tak úplně věřit.
Geolog Steve Miller z Bonnské univerzity nyní ale tvrdí, že z pozorovaných dat se vazba jeví velmi pravděpodobná. Miller upozorňuje, že všechny zaznamenané incidenty nastaly v krasových oblastech. Krasová krajina je tvořena relativně měkkými uhličitany, horniny jsou plné děr, podzemních jeskyní, kanálů a hlubokých průrev. Původně kompaktní masa vápenců a dolomitů byla narušena oxidem uhličitým v dešťové vodě (podle známé rovnice se nerozpustný uhličitan vápenatý mění reakcí s rozpuštěným CO2 na rozpustný hydrogenuhličitan). Podle Millera je právě zde rozdíl oproti jiným oblastem, kde déšť prostě spadne na zem a voda odteče; v krasových oblastech však nevytváří padající voda tlak na povrch hornin, ale působí přímo v jejich nitru, voda se třeba může hromadit i ve svislých sloupcích nebo jinak na horniny tlačit či je roztahovat. Pokud k těmto jevům dojde ve větším měřítku výsledkem může být až zaznamenatelné zemětřesení.
V Německu mělo v roce 2002 dojít k otřesům o síle 2,4 Richterovy stupnice poté, co zde spadlo 100 litrů na metr čtvereční. Původní výpočty ovšem vedly k závěru, že dodatečný tlak, který to způsobilo, nebyl nijak velký. Miller ale nyní došel k jiným závěrům (dodatečný tlak až v řádu MPa), protože počítal se specifickými vlastnostmi krasových krajin.

Zdroj: New Scientist

Poznámka: Přívalové deště u nás máme, krasové oblasti též, takže podobné procesy se mohou týkat i našeho území.

autor Pavel Houser