Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Život by mohl existovat i v atmosféře Uranu

Když se uvažuje o životě ve Sluneční soustavě, Uran a jeho satelity se zmiňují relativně málokdy. Zčásti je to pochopitelné, o této části Sluneční soustavy nevíme zdaleka tolik jako o Marsu nebo o Titanu. Pro naše sondy je to sem daleko.

To ale neznamená, že si nemůžeme představit život třeba i přímo v atmosféře Uranu.

 

Pokud by zde měly existovat nějaké organismy, pak by se zřejmě vznášely, podobny balonům – analogicky, jako si Carl Sagan představoval hypotetický život v atmosféře Jupitera.

Viz také: Život na Jupiteru

 

Uran ale oproti Jupiteru nabízí pro život zřejmě dokonce i některé výhody. V hlubších vrstvách atmosféry by se při tlaku mezi 5 a 10 MPa teplota mohla pohybovat v rozmezí 0-50 C. V této vrstvě by se v podobě kapiček mohla vyskytovat kapalná voda a nebo nadkritický vodík, který by se rovněž choval jako kapalina. Atmosféra uranu připomíná mnohem méně hvězdu než Jupiter nebo Saturn – jinak řečeno, není zde zdaleka tolik vodíku a helia, ale více dalších látek, třeba metanu (i když oproti Zemi zde stále prakticky scházejí např. kovy). Oproti Jupiteru je atmosféra proto hustší, takže by zde balonové organismy s vodíkovou náplní mohly velmi snadno stoupat vzhůru. Vodík by lapaly v úplně nejvrchnější vrstvě.

Nízké vrstvy atmosféry jsou před Sluncem celkem zastíněné a ostatně intenzita slunečního světla je takhle daleko už stejně slabá. Zdrojem energie pro uranovský život by proto zřejmě byla samotná planeta.

 

Současné prostředí by snad mohlo umožnit přežití pozemských jednobuněčných organismů, pravda je, že ale nevypadá příliš nadějně z hlediska vzniku života. Nabízejí se ovšem dvě možnosti:

– zanesení života panspermií

– Uran se podle některých představ formoval v části sluneční soustavy blíže Slunci

 

Vršek pevného obalu (pláště) Uranu je směsí vody, čpavku a metanu o vysokých teplotách (700-2500 C) a tlacích (10-50 GPa). To uhlíkový život našeho typu vylučuje; jistěže by se dalo spekulovat třeba o existenci složitějších struktur na bázi křemíku, ale o tom skoro nic nevíme.

 

Zajímavá je i budoucnost Uranu s tím, jak bude Slunce produkovat stále více energie. Atmosféra planety se ohřeje a podmínky pro život by se mohly ještě zlepšit. Tím to však nekončí. Až Slunce naopak vychladne do bílého trpaslíka, atmosféra se ochladí a začne zde kondenzovat vodík. Ten by mohl ve směsi s vodou napršet na povrch, kde vznikne oceán. Zpočátku teplý přes 200 C (ale nevařící se kvůli tlaku), postupně však chladnoucí až do úplného zmrznutí. V příslušném mezidobí (opravdu těžko říct, jak dlouhém) by ale na povrchu Uranu mohly být podmínky pro život – v té době dokonce možná půjde o poslední obyvatelné místo v tom, co zbude ze Sluneční soustavy…

 

Zdroj: Tomáš Petrásek, Igor Duszek: Vzdálené světy II: Plynní obři a ledoví Titáni, Triton, Praha 2010 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru