Ve Wall Street Journal se objevil článek popisující farmu z Nového Zélandu, kde jediný dron nahání asi 1 000 ovcí. Ovce si prý nechávají letadýlko k sobě přiblížit beze strachu na pár desítek centimetrů, pak se od něj dávají na útěk. Drony se objevily i v Irsku. Místní zemědělec Declan Brennan si libuje, že neštěkají a nekoušou – ale těžko říct, zda je to výhoda nebo naopak. Elektřina je asi levnější než granule a dron nejspíš vyhraje i v celkových nákladech na vlastnictví (pořizovací cena, servis vs. veterinář, výcvik…).
Drony se ovšem zatím používají na hrubou práci, jako je přehnat stádo z jednoho pole na druhé, podle vyjádření profesních farmářských asociací zatím vycvičeného psa plně nenahradí (pokud se to tak neříká schválně). Nejsou také zatím použitelné za každého počasí.
Video na YouTube z Irska
Zdroj: The Register (zde použit také příslušný „dickovský“ vtípek) a další
Poznámky:
– Když byly v Anglii kvůli týrání zvířat kdysi zakázány vozíky tažené psy, země se zaplnila opuštěnými zvířaty a některá plemena téměř vymizela. Dnes se ovšem psi o uplatnění v lidské společnosti bát nemusejí a zrovna ovčácká plemena jsou hodně oblíbená. Jen zlomek border kolií, „lasií“ nebo i čuvačů pase, o německém ovčákovi nemluvě.
– Sci-fi představa: Speciální ovčácký dron ovládaný ovčáckým psem, který by byl ve virtuální realitě? Mohlo by takové uspořádání mít nějaké výhody?
