Oznámení Tiskového odboru AV ČR
Výsledky výzkumu publikovaného tento týden v on-line edici prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of the United States of America (PNAS) ukazují, že dva mechanismy obecně považované za hlavní příčiny invazí nepůvodních rostlin, tedy vysoká hladina zdrojů a únik před nepřáteli, působí v součinnosti.
Mezinárodní tým amerických a českých ekologů z Agricultural Research Service, University of North Carolina, Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze dospěl k těmto závěrům na základě studia houbových a virových onemocnění 243 rostlinných druhů evropského původu, které jsou invazní ve Spojených státech amerických.
Rychle rostoucí rostliny, adaptované z oblasti původního rozšíření na vlhká a dusíkatými živinami bohatá stanoviště, tedy prostředí s vysokými hladinami zdrojů, jsou náchylnější k houbovým a virovým chorobám. Při invazi do nového areálu však tyto druhy ztrácejí mnohem více těchto patogenů než rostliny ze stanovišť na zdroje chudých, což napomáhá jejich šíření. Tento výsledek přispívá k vysvětlení, proč jsou rostlinné invaze nejnebezpečnější v prostředí bohatém živinami a dalšími zdroji, které je nejčastěji vytvářeno lidskou činností.
„Je známo, že rostlinné druhy si s sebou do nového regionu nepřinesou většinu nepřátel, které v oblasti původního rozšíření přirozeným způsobem regulují velikost jejich populací a brání jim tak převládnout nad ostatními rostlinami. Všeobecně je přijímána představa, že tento mechanismus je jedním z důležitých příčin invazí. Naše studie však jako první ukazuje, že to, kolika nepřátel se druh při invazi zbaví, závisí na typu rostliny. Ve výhodě jsou rychle rostoucí druhy z narušovaných stanovišť, které mají samy o sobě předpoklady k rychlému šíření. Bohužel jsou to přesně ty druhy, které mají největší užitek z probíhajících globálních změn, které s sebou přinášejí zvyšování obsahu CO2 a eutrofizaci půd,“ říká vedoucí autorka studie Dana Blumental z Agricultural Research Service ve Fort Collins v Coloradu.
„Invazní, rychle rostoucí druhy tak vlastně získávají dvojitou výhodu – zvýšené množství zdrojů jim umožňuje vytlačit ze společenstev pomalu rostoucí rostliny, ale také rychle rostoucí původní druhy, protože ty jsou ve svém přirozeném prostředí regulovány působením svých přirozených nepřátel. Toto zjištění nám pomáhá lépe pochopit dramatické invaze některých rostliných druhů a naznačuje, že současné globální změny, jako je narušování krajiny člověkem a její obohacování živinami, budou nadále doprovázet masivní invaze rostlinných druhů v různých částech světa,“ dodává Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích.
Blumenthal, D., Mitchell, C. E., Pyšek, P. & Janošík, V. (2009) Synergy between pathogen release and resource availability in plant invasion. Proceedings of the National Academy of the United States of America, doi 10.1073/pnas.0812607106 (http://www.pnas.org/content/early/recent)
