Komentáře: Náš předek nádor

Od: hob.

hob. — Mon, 18 Apr 2011 14:55:29 +0000

Zdravím ještě jednou. Koukám, že se tu přetřásá téma živosti/neživosti nádorů, případně jejich podobnosti parazitům. Jak by ale mohla být „běžná“ rakovina nahlížena jako parazit (a tedy živá věc), když nemá dědičnost a evoluci? Tumor rolníka z 13. století není předkem tumoru jeho (pra)n-vnoučete žijícího v současnosti. Oba vyrašily na těle svého „hostitele“ nezávisle na sobě a oba zanikly, aniž by předaly dědičnou informaci. Z tohoto pohledu nejsou o nic živější, než třeba zlomenina zápěstí. (Kdyby někdo chtěl argumentovat tím, že ony dva tumory přece nebyly nezávislé, když je způsobilo stejné genetické zatížení, tak vězte, že to nestačí. Toto genetické zatížení není výsledkem selekce PRO vznik pořádného životaschopného nádoru, spíše je výsledkem neúspěšné selekce proti němu. Ostatně, ona i ta zlomenina zápěstí může jevit pseudodědičnost: stačí, aby se dědily křehké kosti, nešikovnost nebo záliba v míčových hrách – ideálně všechno v dárkovém balíčku.)
Něco jiného je případ „jednobuněčného psa“ (třeba http://www.osel.cz/index.php?clanek=2048) a nemoci tasmánských ďáblů. V těchto dvou případech nádory doopravdy překonaly onu neviditelnou bariéru a začaly si žít vlastním životem ve vlastní evoluční a časové linii (u psů se předávají sexem, u ďáblů pokousáním – každému podle gusta); tady má plné opodstatnění uvažovat o nádoru jako o formě života. Ale právě jen a jen tady (alespoň co dosud víme).

Od: hob.

hob. — Wed, 06 Apr 2011 13:38:37 +0000

Jenom úplně drobný komentář na okraj: nádory si cévní systém postavit nedokážou a ani se o nic takového nesnaží. Jde o vlastnost okolního, zdravého těla – zakládající buňky krevního řečiště (putující zárodečné buňky endotelu) jsou motivovány nerovnováhou tkáňových plynů (samozřejmě přes nějakou proteinovou kaskádu, ale to je fuk) – zkrátka se snaží zavést kyslík tam, kde je ho v těle málo. Ve své naivitě pak nakrmí nádor, ale třeba i kontaktní čočku – oko se pod přesloužilou čočkou dusí a angioblasty se snaží pomoci budováním nových cévek; po čase je mohou doopravdy zavést až do umělého gelu kontaktní čočky. Tolik k často přeceňované inteligenci nádorů, které si údajně staví cévní systém. To ne ony, to my.

Od: Peka

Peka — Wed, 06 Apr 2011 09:01:50 +0000

Ano, „napadají“ nás původní organismy – chemikálie, proteiny, viry, bakterie, takže i „nádory“, plísně, houby (známé vyrůstání z hlavy mravence …), …
(nikdo nás/nikoho nešetří)

Nemusí jít nutně o předky, ale i „zpětné“ mutace (přičemž proběhl jinde v DNA jiný vývoj „dopředu“). Neexistují tak ostré hranice mezi živočichy/druhy (symbióza mitochondrií, bakterií v zažívání/kořenech, …)

Co se týče žraloků, asi je to (rybářský) mýtus (viz např. 11 let stará zpráva)
http://www.sciencedaily.com/releases/2000/04/000403124412.htm
http://web.ncf.ca/bz050/sharksgetcancer.html