Komentáře: Paradox: Sami sebou se stáváme v davu

Od: Peka

Peka — Tue, 29 Mar 2011 12:36:06 +0000

Otázkou ale je zda zdání „ztráta sociálních kontaktů je důsledkem výstředností“ není náhodnou korelací výstřednosti a velké skupiny. Ono to může být tak, že sociální kontakty jsou ztraceny v davu (i přes internet …). A výstřednost může být také důsledkem davu (snaha zaujmout – o samotě není koho). Pak je výstřednost a ztráta sociálních vztahů pouze náhodná korelace.
(o izolovanosti, agresivitě, individualitě, … zde nemluvím – musí být prozkoumány všechny vzájemné korelace daných pojmů a ta nejtěsnější bude příčina – něco jako podobnost DNA)

Od: anonym

anonym — Tue, 29 Mar 2011 10:30:18 +0000

Výstřední lidé jsou často sociálně izolovaní, protože společnost neakceptuje jejich jinakost. Výstřednost projevující se mimo jiné nezájmem o sociální kontakty může být důsledkem individuální psychologické dispozice (např. schizoidní výstavba osobnosti). Kauzální souvislost je častěji, že ztráta sociálních kontaktů je důsledkem výstředností, než opačně, že výstřednost je výsledkem ztráty sociálních kontaktů.

Průměrní lidé kvůli svým sociálním potřebám, především udržení sociálních kontaktů, podřizují svoji idividualitu společenským konvencím, což vede k stírání individuálních rozdílů. Tato tendence se pochopitelně oslabuje v anonymních velkých prostorových agregátech (davy), kdy se lidé začínají chovat spontálně a například začínají dávat volný průchod své jinak potlačované agresivitě.

Od: Peka

Peka — Tue, 29 Mar 2011 09:22:04 +0000

Původní článek pojednává o skupinách tak do 10 jedinců.
http://www.eeb.ucla.edu/Faculty/Blumstein/pdf%20reprints/Pollard&Blumstein_2011_CurrentBiology.pdf
Myslím ale, že to všeobecně sedí (není třeba tolika výzkumu). Ve městech je výstřednost a na vesnicích (a v minulosti) prostota (jednoduchost – stejnost). Společnost je nelineární a plodí v kolektivu (jedinec inspirován okolím – dnes i internet, …).
I geneticky – nepohlavní bakterie jsou stejné, ale různorodost při pohlavním rozmnožování roste (plodí další různorodost – i kdyby pouze mutacemi).
To, že osamělí jedinci (uprostřed „davu“), vypadají divně lze interpretovat obojím způsobem (např. „šílení vědci“ (když jsme u těch fám) jsou produktem pestré větší splečnosti – chtějí často její pozornost a vládnout světové společnosti).
Jistě platí, že 1 jedinec je sám se sebou úplně stejný (funkce různosti pro malá N musí jít k 0). Ale pro velmi velká N asi dojde také k obratu funkce k 0 (dav), ale to je spíše statistické (není považováno za projevy jedince – ten se nemůže domlouvat se 6 mld. jedinci – to prostě nestihne). Jde pak o „názorové proudy“ (vlastní jazyk, …) – kulturu – že se vůbec domluví.