<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>Komentáře: Jak rozlišit sčítání a pasčítání?</title>
	<atom:link href="https://www.scienceworld.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/</link>
	<description>Web pro popularizaci přírodních věd a technologií</description>
	<lastBuildDate>Thu, 21 Aug 2025 10:46:21 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.39</generator>
	<item>
		<title>Od: 00mara00</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/#comment-273</link>
		<dc:creator><![CDATA[00mara00]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Nov 2011 15:59:43 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/#comment-273</guid>
		<description><![CDATA[Jestli ještě není diskuze ztracena v čase, tak bych se chtěl zeptat jestli jsem to spravně pochopil. Vy říkáte sčítání a pasčítání, já jsem si to představil na příkladě:
(1)sčítání na množině {0,1} (což je logický součet-viz.booleova algebra), který může reprezentovat vaše pasčítání a 
(2)sčítání na množině reálných čísel (klasika co každý zná) v roli normálního sčítání
, a dále zapíšeme rovnici 1+1=x, tak výsledkem sčítání (2) je x=2, a při pasčítání (1) je x=1. A já se domnívám že o něčem podobném se mluví v přiloženém článku, ale obecněji a řekl bych poněkud nesrozumitelně. Může mi zde někdo prosím sdělit jestli je má představa shodná s myšlenkou obsaženou ve článku? Děkuji]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Jestli ještě není diskuze ztracena v čase, tak bych se chtěl zeptat jestli jsem to spravně pochopil. Vy říkáte sčítání a pasčítání, já jsem si to představil na příkladě:<br />
(1)sčítání na množině {0,1} (což je logický součet-viz.booleova algebra), který může reprezentovat vaše pasčítání a<br />
(2)sčítání na množině reálných čísel (klasika co každý zná) v roli normálního sčítání<br />
, a dále zapíšeme rovnici 1+1=x, tak výsledkem sčítání (2) je x=2, a při pasčítání (1) je x=1. A já se domnívám že o něčem podobném se mluví v přiloženém článku, ale obecněji a řekl bych poněkud nesrozumitelně. Může mi zde někdo prosím sdělit jestli je má představa shodná s myšlenkou obsaženou ve článku? Děkuji</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: anonym</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/#comment-272</link>
		<dc:creator><![CDATA[anonym]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 24 Mar 2011 19:05:05 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/clovek/jak-rozlisit-scitani-a-pascitani-6267/#comment-272</guid>
		<description><![CDATA[Podle mého názoru paradox vzniká opomenutím rozdílu mezi věcí samotnou a způsobem uvažování o věci. Co je to 1000001? Ve světě ideí je to vlastnost, kterou sdílejí všechny skupiny &quot;milion a jednoho jsoucen&quot;. Lidský rozum je však omezený a není schopen pojmout představu jakékoli &quot;skupiny 1000001 jsoucen&quot;. Proto člověk číslo 1000001 ve skutečnosti chápe jako například  &quot;deset krát deset krát deset krát deset krát deset krát deset plus jeden&quot;.  Předjímaná představa nekonzistence nakládání se &quot;skupinami jsoucen&quot; (=přidání jednoho objektu do skupiny milionu objektů) a vyčíslováním korespondujících aritmetických je nesmysl, protože člověk nazírá velká čísla právě jako vyhodnocení lidským rozumem uchopitelných (=s krátkým formálním zápisem) aritmetických termů.

Pro ilustraci uvedu následující příhodu. Kripke divákovy ukáže hromadu 1000000 kuliček, přidá ke skupině jednu kuličku a prohlásí: &quot;Ha, teď mám hromadu 1000002&quot;. Samozřejmě divák na pohled neurčí, kolik je na hromádce kuliček, a tedy nemůže s jistotou tvrdit, že ve výsledné hromádce je 1000001 kuliček. Tyto hromady kuliček však nejsou to, na co člověk myslí při představě &quot;1000000+1&quot;. Z nejistoty, kolik vlastně Kripke ukazoval kuliček, nemůže vzniknout pochybnost o pravdivosti výroku &quot;1000000+1=1000001&quot;. ]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Podle mého názoru paradox vzniká opomenutím rozdílu mezi věcí samotnou a způsobem uvažování o věci. Co je to 1000001? Ve světě ideí je to vlastnost, kterou sdílejí všechny skupiny &#8222;milion a jednoho jsoucen&#8220;. Lidský rozum je však omezený a není schopen pojmout představu jakékoli &#8222;skupiny 1000001 jsoucen&#8220;. Proto člověk číslo 1000001 ve skutečnosti chápe jako například  &#8222;deset krát deset krát deset krát deset krát deset krát deset plus jeden&#8220;.  Předjímaná představa nekonzistence nakládání se &#8222;skupinami jsoucen&#8220; (=přidání jednoho objektu do skupiny milionu objektů) a vyčíslováním korespondujících aritmetických je nesmysl, protože člověk nazírá velká čísla právě jako vyhodnocení lidským rozumem uchopitelných (=s krátkým formálním zápisem) aritmetických termů.</p>
<p>Pro ilustraci uvedu následující příhodu. Kripke divákovy ukáže hromadu 1000000 kuliček, přidá ke skupině jednu kuličku a prohlásí: &#8222;Ha, teď mám hromadu 1000002&#8243;. Samozřejmě divák na pohled neurčí, kolik je na hromádce kuliček, a tedy nemůže s jistotou tvrdit, že ve výsledné hromádce je 1000001 kuliček. Tyto hromady kuliček však nejsou to, na co člověk myslí při představě &#8222;1000000+1&#8243;. Z nejistoty, kolik vlastně Kripke ukazoval kuliček, nemůže vzniknout pochybnost o pravdivosti výroku &#8222;1000000+1=1000001&#8243;. </p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>
