<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>Komentáře: Magie jazyka: Slova a významy nejsou propojeny náhodně</title>
	<atom:link href="https://www.scienceworld.cz/clovek/magie-jazyka-slova-a-vyznamy-nejsou-propojeny-nahodne-6448/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/magie-jazyka-slova-a-vyznamy-nejsou-propojeny-nahodne-6448/</link>
	<description>Web pro popularizaci přírodních věd a technologií</description>
	<lastBuildDate>Thu, 21 Aug 2025 10:46:21 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.39</generator>
	<item>
		<title>Od: anonym</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/magie-jazyka-slova-a-vyznamy-nejsou-propojeny-nahodne-6448/#comment-301</link>
		<dc:creator><![CDATA[anonym]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 20 Jul 2011 20:18:40 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/clovek/magie-jazyka-slova-a-vyznamy-nejsou-propojeny-nahodne-6448/#comment-301</guid>
		<description><![CDATA[Tuto teorie o asociacii mezi zvukem a významem byla zkoumána několika autory již v antice. Nejstarší přesnou formulaci obsahuje pravděpodobně dialog Kratylos od Platóna.  Představa arbitrárnosti se začala prosazovat až s rozvojem moderní lingvistiky (např. de Saussure) a logiky (např. Frege). Prokázání arbitrárnosti vyžaduje kvantitativní objektivní analýzu, kterou mainstreamový lingvisté z ideologických/metodologických důvodů odmítají (viz např. pomlouvání statistického zpracování mass lexical comparison jako pavědu). Protože dominantní paradigma neumožňuje zkoumat arbitrárnost, byla arbitrárnost mainstreamovými lingvisty prohlášena za axiom.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Tuto teorie o asociacii mezi zvukem a významem byla zkoumána několika autory již v antice. Nejstarší přesnou formulaci obsahuje pravděpodobně dialog Kratylos od Platóna.  Představa arbitrárnosti se začala prosazovat až s rozvojem moderní lingvistiky (např. de Saussure) a logiky (např. Frege). Prokázání arbitrárnosti vyžaduje kvantitativní objektivní analýzu, kterou mainstreamový lingvisté z ideologických/metodologických důvodů odmítají (viz např. pomlouvání statistického zpracování mass lexical comparison jako pavědu). Protože dominantní paradigma neumožňuje zkoumat arbitrárnost, byla arbitrárnost mainstreamovými lingvisty prohlášena za axiom.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>
