Komentáře: Ovlivňovalo pivo české zemědělství už v době bronzové a železné?

Od: admin

admin — Thu, 19 Sep 2013 16:05:27 +0000

pomalu si na chmelovy caj zvykam, nebo opravdu schnutim chutna lepe. jinak plany vypada stejne jako koupeny, co znami pouzivaji na domaci vareni piva, obsah horkych latek v planem jsem nezkoumal. chmelu a pivu zdar, 27.-28. zari bude pivovarsky svatek, ale jiste lze slavit i individualne/denne…

Od: CC

CC — Thu, 19 Sep 2013 08:34:59 +0000

A ještě co se divokosti chmele týče: jak jsem vyrozuměl z práce Charakterizace genetických zdrojů chmele pomocí
molekulárně genetických metod,
tak evropské chmele tvoří jednu starou populaci, jejíž integrální součástí jsou chmely kultivované. Ono ani opilování mezi divočinou a chmelnicí prakticky zabránit nešlo, i když se u nás zkoušelo masivní vyhlazování. Plevelný růst a promiskuita tomu divokému ostatně zjevně svědčí.

Od: CC

CC — Tue, 17 Sep 2013 11:04:29 +0000

Tam ve vůni (to opravdu není chuť) opravdu rozdíl je. Když trochu odbočím, jakkoliv jsou granule 90 dobrý až geniální vynález, klasické bylinkové aroma sušených šištic se u nich jaksi nestíhá v důsledku omezení oxidace v době obvyklé mezi načnutím vakuovaného pytlíku a spotřebou do várky dostavit.

Od: admin

admin — Tue, 17 Sep 2013 09:55:34 +0000

zkusil jsem chmelovy caj, z cerstve natrhaneho divokeho hlubocepskeho (nebo je nas „divoky“ chmel druhotne zplanely?). horkost usla, uklidnujici snad trochu ano. vadila mi ale „zelena/senova“ chut, chtelo to prebit oslazenim a/nebo dalsim korenim. jeste zkusim z ususenych sistic.

Od: CC

CC — Fri, 13 Sep 2013 18:45:47 +0000

Odkaz pro ukázku, že i u velmi silně chmeleného moku na kvasnicích záleží. Jinak jsem měl chvíli dojem, jestli kofole nekřivdíme… ale jestli je pravda, co píšou na wiki, že se píše na etiketě, tak je to to samý.

Od: CC

CC — Fri, 13 Sep 2013 18:33:49 +0000

http://www.homebrewtalk.com/f39/ipa-yeast-50589/
Chuť vás rozhodně neklame ve věci kofoly – jinak totiž soudobý komerční kvas z východu nazvat v češtině snad ani nejde. Na zeleninu se údajně – po způsobu chřestu, tedy přihrnováním, aby bylo co nejvíc tlustých bílých podzemních výhonů – chmel u Římanů. Když se něco prohlašuje za římský vynález, je to vždycky podezřelé. Čaj z chmele udělat lze a po řádném domedování jej lze i pít. Nejlépe použít patřičně odleželý chmel žatecký nebo divoký, aby poměr hořkosti k sedativním látkám byl co nejmenší. Sám jsem však žádné účinky nevypozoroval a o průkazných studiích ani neslyšel.

Od: admin

admin — Fri, 13 Sep 2013 18:11:33 +0000

ad CK – nemel jsem na mysli kritiku, prekoukl jsem se, pardon. myslel jsem, ze uvadite, ze to jsou svrchni kvasinky (a chtel jsem rict, ze to chutna jako klasicke spodni pivo, procez na kvasnicich tolik nezalezi. argument s IPA zustava, i kdyz tam asi to chutna cca jako plzensky lezak proste proto, ze je to take hodne chmelene). ad medovina, kdyz jsem to kvasil na vscht, chuti to priponalo nejspis vermut. (ale obecne vino ani medovinu nepiji, cili miru podobnosti ruznych medovin a ruznych vin nedovedu posoudit). ad kvas, mimochodem, ted jsem si koupil v ruskem obchode, chuti pripominalo kofolu. nic proti kofole, ale z detstvi si pamatuji, ze to bylo opravdu jako pivo (to neminim jako povzdech, nechci skoncit se skuhranim typu „za mych mladych let…“). ad chmel, z vyhonku se snad da delat salat, dal by se ze sisek delat treba uklidnujici caj typu medunka?

Od: CC

CC — Fri, 13 Sep 2013 16:31:01 +0000

Chmel bych opravdu ponechal stranou, i když zrovna u nás se jeho sporadické použití v pivu vyloučit nedá ani za Keltů, ježto tu tehdá samozřejmě rostl a jeho šišky se na nic jiného nehodí. Je ale dost smutné, když pod dojmem anglické popularizační literatury někteří našinci kladou počátek chmelení piva až do 16. století, když přitom už v 8. století se v Evropě jedná o nezanedbatelný byznis. CK je dobrým příkladem, že pivo JE hlavně o kvasnicích, tedy když pomineme vyložené závady stran surovin a technologického postupu; velká a rychlá produkce vyrovnaného piva není vůbec věcí špatnou, kor když většinový konzument se spokojí s málem. Medovina víno nepřipomíná, medovina víno i podle sazby daně je, a žádný rozdíl od těch dob nepovstal, to jenom vezdejší alkoholici uvykli chlastat likéry za medovinu zhusta vydávané. Medovina slabší, z méně výrazného medu, dosti ochmelená, né úplně prokvašená, která by se nechala nasytit, by působila dosti přesvědčivým dojmem. Melta je trochu jiného, ale 4° pivo z praženého ječmene, chmele a cukru si připravovali pro žně zbytky svobodných zemědělců ještě nedávno. Za zmínku také stojí, že dichotomie mezi pivem a kvasem (ať už z chleba nebo mouky) je také dosti pozdní a zjevně stojí toliko na síle (alus/gira v litevštině – trochu jako ale/beer, u druhéhož však je uváděna etymologie vyloženě obskurní; a k tomu skrmování ještě – překladač gůglu u polštiny, litevštiny, ukrajnštiny a maďarštiny uvádí stejný výraz pro ječmen jako pro prasečí chlívek). Problém s pšenicí je jeden a to zcezování. To platí dosud a to přitom máme mnohem lepší prostředky. Ovšem kaše z pšeničného sladu je oblíbená i u muslimů. A kolektivní žvýkání obilí do kvasného hrnce u našich indoevropských předků prý dokládá legendární Kvasir, příběh sómy atd.

Od: admin

admin — Thu, 12 Sep 2013 22:26:46 +0000

predem omluva za jistou nesoustavnost poznamek. u tech dejin piva jsme jeste pominuli chmel, nebo jine bylinne primesi, asi pred chmelem byly i u nas (dolozeno v egypte). ten CK tank je myslim dobry priklad, ze chut piva nedelaji jen kvasinky (napr. piva IPA jsou svrchne kvasena a subjektivne mi chuti vlastne pripominaji lezak plzenskeho typu…). co se medu tyce, mezi pivem a medovinou nebyl drive zdaleka tak ostry prelom, staroceska medovina pripominala vino, takze mohla i nejaka piva. s tim jecmenem – no na blizkem vychode se kase z nej snad ji stale, i kdyz uznavam, ze na kroupach bych zit nechtel. take se jecmenem jim krmi dobytek (i v praveku?), delala se melta, z jecne mouky a vody byl snad recky kykeon, co se pil pri mysteriich. tj. jecmen ma i jine vyuziti, i kdyz to pivni je a asi i vzdy bylo hodne vyznamne. snad jeste: kdyz se dneska rekne pivo, je v tom urcite jecny slad (psenicne pivo znamena psenice + jecmen, treba i jecny slad a nesladovana psenice). mohlo se to driv delat jenom z psenice? je tam dost enzymu, aby nastipaly skrob na jednoduche, zkvasitelne cukry? (viz indiansky napoj z kukurice, kdy to zeny zvykaly, aby se tam dostala amylaza ze slin; jak je to vlastne u piva/vina z ryze?)

Od: CC

CC — Thu, 12 Sep 2013 00:46:09 +0000

Je v tom pravda hodně slepých míst, ale něco přecijen usoudit lze poměrně jasně. Zdánlivá obliba svrchního kvašení u nás v době předprůmyslové byla dána jednoduše omezenou kapacitou. Jak píše Chodounský na počátku století dvacátého: budoucnost bezpochyby patří svrchnímu kvašení, neboť co otočíme ve sklepním hospodářství na spodní dvakrát za rok, na svrchní lze zvládnout šestkrát. Z dnešního pohledu i u tehdejších svrchních piv naprosto nepředstavitelně dlouhé ležení, mimochodem. CK tank zvládne jakési pivo s kvasnicemi teoreticky spodními, leč pracujícími při nějakých 15°C, za 14 dní. Vzhledem k pozdějším poměrům v Evropě západní nelze u Keltů znalost spodního kvašení vůbec předpokládat. To se koneckonců ve světě přisuzuje až Bavorům, v jejichž análech ovšem prý stojí, že si kvalitní kvasnice někde na sklonku středověku dovezli z Čech. Tady by archeologie doopravdy pomoci mohla, když by se zaměřila na lednice, tedy stavby, které původně nesly tento název. Svrchní s medem, zvané dnes bragot, má tendenci chutnat, jak by chutnalo víno, když by se dalo pít. Základem šouletoidního pokrmu je libovolná kombinace obilniny s luštěninou, ovšem poživatelným jej činí až přídavek česneku a bylinek a blahobytným tučnější maso husy či vepře. Naopak tradiční dlouhá příprava oblíbená židy z náboženských důvodů je zbytečná. Z ječmene pak toliko mizerné placky (kvasit by klidně mohly, akorát nenakynou, ježto je ječmen zdravější) a široká škála toho, co by se Angličan neštítil nazvat pudinkem (u nás především krvavé kroupy – ve Skandinávii hrozí záměna s obdobným sladkým dezertem příserné chuti). I ta kaše je lepší z pšenice popřípadě ovsa, dá se tedy říct, že jako ječmen bezkonkurenčně dominuje technologicky pivu, tratí na všech ostatních frontách lidské výživy. Ačkoliv Estoncům zdá se se podařilo nakonec vyvinout speciální chleboid i z ječmene: http://www.youtube.com/watch?v=x0f1RZwl_kc