Komentáře: Víra v mocné bohy nevytváří komplexní společnosti

Od: CC

CC — Fri, 03 Apr 2015 17:38:54 +0000

To je přesně to, co vyčítám vám.

Od: CC

CC — Fri, 03 Apr 2015 17:38:11 +0000

Mohla, protože neolitická vesnice narazila na nájezdníky leda v podobě sousední neolitické vesmice. Dokud uvnitř převažovala pouta příbuzenská, nebylo nějaké by peklo ani společensky slušné.

Od: taco

taco — Fri, 03 Apr 2015 17:37:40 +0000

@cc Nevýhoda takovýchto příspěvků je, že se autor často utopí v nepřesnostech, či neozdrojovaných tvrzení.

Od: admin

admin — Fri, 03 Apr 2015 11:48:34 +0000

tedy peklo jako reakce na komplexni, „velke“ spolecnosti, kde jsou nekteri lide natolik mocni nebo vzdaleni, ze je lze tezko potrestat, i kdyz se o jejich neplechach vi? (jenomze mohla treba neoliticka vesnice ztrestat krute najezdniky? proc by jim tedy neprisoudila peklo po smrti?)

Od: CC

CC — Thu, 02 Apr 2015 20:19:15 +0000

Oheň a síra opravdu ve starém Zákoně jsou věcí z nebe, tedy přímo od Boha, tedy to ale není řecký vliv, který by samozřejmě nebyl nepochopitelný, neboť řecká kultura se dokázala velmi úspěšně šířit směrem východním už před Alexandrem, nicméně překvapivé množství prvků je přímý vliv egyptský. Příklon k sofistikovanějšímu záhrobí je v populárním podání věcí helenistického vlivu na judaismus – tedy třetí století možná, ale každopádně před Kristem – který, aby toho zpekelňování mytologických obyvatel nebe nebylo málo, byl zván Lucifer, jak určitě také víte. Daniel je psán pokud vím aramejsky. Taky ta historie není zdaleka tak dlouhá: o v pravdě národním kovaném monotheismu s komplexem vyvolenosti, základy Písma a pohříchu bez vepřového můžeme hovořit až tak kolem roku -622, sto let po zničení severoizraelské civilizace. Představa velkolepé duté podzemní prostory pro mrtvé je nicméně atribut naší civilizace zemědělské (Judsko naproti tomu bylo výrazně pastevecké), který se nejspíš kdysi prostě vyskytl a už s náma zůstal; ať už se jedná o blízkovýchodní sklepy nebo megalitické hrobky. Podobně i náš eponymní praotec měl v lidovém podání doby relativně nedávné jako hlavní pracovní náplň posmrtného blahodárného působení ležet ve sklepě. Peklo se jinak ukázalo být úspěšným memem, když například z budhismu prosáklo i do taoismu, pro který smrtelnost představuje pouhý lidský blud. Obecně každý systém hlásající nějaké posmrtno, není-li to zrovna přímým převtělováním zpátky „sem“, musí nějak kreativně vyřešit i problém lokalizace zjevně „zde“ nepřítomných a tam se samozřejmě uplatňuje zkušenost s konkrétním fyzickým prostředím. Společnosti žijící u moře tak občas podsvětí neumístí jak je obvyklé pod zem, nýbrž na nějaký vzdálený ostrov, majské peklo podezřele připomíná krasové jeskyně a aztécké jako by z oka vypadlo území za polárním kruhem. V mnoha kulturách je peklo spíš mokré než horké. Řecký hades byl vyšlechtěn do takové ekologické rozmanitosti, že protagonistům bájí představoval ideál extrémní turistiky. Nakonec tu máme to horké peklo, které sice prý od šedesátých let neexistuje, ale u grafických umělců z pochopitelných důvodů vyhrálo, navíc jistým perverzním způsobem podpořené moderní geologií. Co když je ale celý jevící se vývoj k systémům s posmrtnou odměnou a trestem nikoliv příčinou ale důsledkem. Co když je to pochopitelná obranná reakce na fakt, že někteří členové společnosti zkrátka vždycky budou jednat v rozporu s normou, ba z toho holomci dokonce často mají prospěch, občas dokonce nadosmrti.

Od: taco

taco — Thu, 02 Apr 2015 16:22:24 +0000

Možnost versus konkrétní příklad?

Od: admin

admin — Thu, 02 Apr 2015 15:16:52 +0000

no a proc by nemohlo existovat nabozenstvi bez pekla? akorat, tvrdi vyzkum vyse, statisticky nepreje vzniku organizovane spolecnosti. (jisteze statisticky: v mezopotamii nebylo peklo, respektive nic moc udel po smrti cekal na vsechny, cili to sotva mohlo plnit roli trestu/pohruzky. stary zakon v pojeti posmrtneho zivota nekde podobny, mozna i primo pod babylonskym vlivem, jako u jinych veci typu potopy. taky pak rimsti cisari nakonec zvolili za statni nabozenstvi pro organizovanou risi jako nejvhodnejsi to s peklem)

Od: taco

taco — Thu, 02 Apr 2015 11:16:52 +0000

Nepřehlédl. Je to jeden z těch případů, které jsem označil jako „dá se interpretovat jako přirovnání“. Ale můj příspěvek nemířil k tomu, tady někomu něco vysvětlovat a dokazovat (nemyslím si, že by má argumentace někoho zajímala). Pointa byla v tom, že i kdybychom vypustili řecká písma, stále je tu období kolik, 1500let? Kdy v oblasti Palestiny existovalo náboženství bez pekla.

Od: CC

CC — Wed, 01 Apr 2015 19:10:10 +0000

To se vám asi podařilo přehlédnout kapitolku na pokraji obsahu a map nadepsanou „Zjevení“. Oheň, síra. Nebo soudíte, že nějaký zákeřný pozdní řecký filosof tu „semitizující řečtinu“ zparodoval schválně?

Od: taco

taco — Wed, 01 Apr 2015 15:10:31 +0000

Pro zajímavost: V Bibly není o [ohnivém] pekle řeč. Vím o dvou místech, a ty jsou v řeckých písmech, a navíc se dají snadněji interpretovat jako přirovnání. Klasické ohnivé peklo věčného zatracení tak jak ho známe dnes, se v křesťanských církvích objevuje až někdy od třetího století. Pravděpodobně jako vliv řeckých filozofů.