<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Scienceworld &#187; homo</title>
	<atom:link href="https://www.scienceworld.cz/tag/homo/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.scienceworld.cz</link>
	<description>Web pro popularizaci přírodních věd a technologií</description>
	<lastBuildDate>Mon, 29 Feb 2016 07:21:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.39</generator>
	<item>
		<title>Nejstarší kamenné nástroje: 3,3 milionu let</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/nejstarsi-kamenne-nastroje-33-milionu-let/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/clovek/nejstarsi-kamenne-nastroje-33-milionu-let/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 18 Apr 2015 07:09:32 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[australopitékus]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[nástroje]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=8255</guid>
		<description><![CDATA[Na březích keňského jezera Turkana už bylo objeveno leccos z dávné (před)lidské historie. Aktuálně zřejmě nejstarší objevené kamenné nástroje jsou zajímavé tím, o kolik se rekord posouvá hlouběji do minulosti; od předešlých nálezů o 700 000 let na 3,3 milionu.
]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/clovek/nejstarsi-kamenne-nastroje-33-milionu-let/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Homo nebo australopitékus?</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/homo-nebo-australopitekus/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/homo-nebo-australopitekus/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 12 Nov 2014 05:26:18 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[flores]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7940</guid>
		<description><![CDATA[Od objevu pozůstatků „hobita“ v jeskyni Linag Bua na ostrově Flores uplynulo 10 let a v Nature byly při této příležitosti publikovány dva různé pohledy. Nedošlo na teorii o tom, že šlo o nějak postiženého Homo sapiens, spor se vede v rovině Homo vs. Australopithecus.
]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/homo-nebo-australopitekus/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Svět australopitéků</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/svet-australopiteku/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/svet-australopiteku/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 20 Mar 2014 06:28:15 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[australopitékové]]></category>
		<category><![CDATA[australopitékus]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[nástroje]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7552</guid>
		<description><![CDATA[Stopy zářezů nějakým nástrojem v kosti snad po sobě zanechal už Australopithecus afarensis. Ale podle současných poznatků se skutečné kamenné nástroje – oldowan– objevily spíše až v závěru vývoje australopitéků...]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/svet-australopiteku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Naši předkové nemuseli vypadat jako šimpanzi</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/nasi-predkove-nemuseli-vypadat-jako-simpanzi/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/nasi-predkove-nemuseli-vypadat-jako-simpanzi/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 05 Feb 2014 06:57:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[šimpanz]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7471</guid>
		<description><![CDATA[Obvykle si představujeme, že poslední společný předek člověka a šimpanze vypadal a choval se víceméně jako dnešní šimpanz... ]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/nasi-predkove-nemuseli-vypadat-jako-simpanzi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Proč lidé nemají srst: Termoregulace, parazité či pohlavní výběr</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/proc-lide-nemaji-srst-termoregulace-parazite-ci-pohlavni-vyber-2983/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/proc-lide-nemaji-srst-termoregulace-parazite-ci-pohlavni-vyber-2983/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 26 Oct 2012 07:00:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[parazité]]></category>
		<category><![CDATA[pohlavní výběr]]></category>
		<category><![CDATA[srst]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/proc-lide-nemaji-srst-termoregulace-parazite-ci-pohlavni-vyber-2983/</guid>
		<description><![CDATA[Až dosud převládala teorie, podle které umožnila ztráta ochlupení našim předkům zlepšit schopnost termoregulace v horkém klimatu afrických savan.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/proc-lide-nemaji-srst-termoregulace-parazite-ci-pohlavni-vyber-2983/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Louskáček ořechů vs. sekačka na trávu</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/louskacek-orechu-vs-sekacka-na-travu-6360/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/louskacek-orechu-vs-sekacka-na-travu-6360/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 09 Jun 2011 07:06:44 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[australopithecus]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[paranthropus]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/louskacek-orechu-vs-sekacka-na-travu-6360/</guid>
		<description><![CDATA[Paranthropové se živili především trávou, na hominidy velmi unikátní jídelníček. Z čehož mimochodem nepřímo plyne, že je asi vyhladili první lidé rodu Homo. Jak to?

]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/louskacek-orechu-vs-sekacka-na-travu-6360/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nástroje pitekantropů – byla v Asii doba bambusová?</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/nastroje-pitekantropu-byla-v-asii-doba-bambusova-6326/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/nastroje-pitekantropu-byla-v-asii-doba-bambusova-6326/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 23 May 2011 07:34:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Technologie]]></category>
		<category><![CDATA[doba kamenná]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[nástroje]]></category>
		<category><![CDATA[paleolit]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/nastroje-pitekantropu-byla-v-asii-doba-bambusova-6326/</guid>
		<description><![CDATA[Již Homo erectus (nebo i ještě starší formy člověka) se vydal z Afriky na pouť, která zavedla tyto lidi až do Číny nebo na Jávu. Cestou však před cca 1,6 milionem let jakoby téměř zapomněli výrobu kamenných nástrojů...

 

]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/nastroje-pitekantropu-byla-v-asii-doba-bambusova-6326/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Australopitékové v jiném světle: maso a kamenné nástroje</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/australopitekove-v-jinem-svetle-maso-a-kamenne-nastroje-5980/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/australopitekove-v-jinem-svetle-maso-a-kamenne-nastroje-5980/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 17 Aug 2010 07:23:03 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[australophitecus]]></category>
		<category><![CDATA[australopitékus]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[kamenné]]></category>
		<category><![CDATA[nástroje]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/australopitekove-v-jinem-svetle-maso-a-kamenne-nastroje-5980/</guid>
		<description><![CDATA[Nové nálezy kostí starých 3,4 miliony let ukazují, že australopithecus pravděpodobně používal kamenné nástroje a řezal jimi maso. Vše o milion let dříve, než jsme dosud soudili.

]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/australopitekove-v-jinem-svetle-maso-a-kamenne-nastroje-5980/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Rybičky chutnaly odedávna</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/clovek/rybicky-chutnaly-odedavna-5854/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/clovek/rybicky-chutnaly-odedavna-5854/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 12 Jul 2010 08:03:19 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>
		<category><![CDATA[savana]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/clovek/rybicky-chutnaly-odedavna-5854/</guid>
		<description><![CDATA[Příjem většího množství masa, stravy bohaté na energii a proteiny, se pokládá za nezbytný předpoklad, aby mohl našim předkům růst mozek, velký to žrout energie. Jak ale k masu přijít?

]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/clovek/rybicky-chutnaly-odedavna-5854/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kostry z jižní Afriky představují počátky rodu Homo</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/kostry-z-jizni-afriky-predstavuji-pocatky-rodu-homo-5600/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/kostry-z-jizni-afriky-predstavuji-pocatky-rodu-homo-5600/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 12 Apr 2010 07:22:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[australopitékus]]></category>
		<category><![CDATA[homo]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/kostry-z-jizni-afriky-predstavuji-pocatky-rodu-homo-5600/</guid>
		<description><![CDATA[Dvě značně zachované kostry, které objevili výzkumníci v jihoafrické jeskyni Malapa, ukazují na počátky rodu Homo. Byly sice zařazeny k australopitékům (do druhu Australopithecus sediba), nicméně sdílejí řadu znaků i s prvními formami rodu Homo.

]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/kostry-z-jizni-afriky-predstavuji-pocatky-rodu-homo-5600/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
