<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Scienceworld &#187; selekce</title>
	<atom:link href="https://www.scienceworld.cz/tag/selekce/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.scienceworld.cz</link>
	<description>Web pro popularizaci přírodních věd a technologií</description>
	<lastBuildDate>Mon, 29 Feb 2016 07:21:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.39</generator>
	<item>
		<title>Blesková adaptace jakutských koní</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/bleskova-adaptace-jakutskych-koni/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/bleskova-adaptace-jakutskych-koni/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 22 Dec 2015 07:22:22 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[adaptace]]></category>
		<category><![CDATA[koně]]></category>
		<category><![CDATA[kůň]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[sibiř]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=8629</guid>
		<description><![CDATA[Během pár staletí se koně naučili snášet teploty až do -70 C. Můžeme v tom vidět konvergentní evoluci, protože v některých případech došlo ke změnám ve stejných genech i u mamuta – a člověka.
]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/bleskova-adaptace-jakutskych-koni/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak funguje evoluce jedů</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-evoluce-jedu/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-evoluce-jedu/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 08 Dec 2015 06:53:58 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[hadi]]></category>
		<category><![CDATA[jed]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=8602</guid>
		<description><![CDATA[Na jedné straně medúzy jako případ evolučně velmi starých organismů, na druhé straně relativně mladí jedovatí hadi. Vývoj jedu prý má tendenci „zamrzat“.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-evoluce-jedu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Řasy preferují délku dne pod 24 hodin</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/rasy-maji-optimalni-delku-dne-pod-24-hodin/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/rasy-maji-optimalni-delku-dne-pod-24-hodin/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 16 Apr 2015 07:01:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=8226</guid>
		<description><![CDATA[Mohou být organismy optimálně přizpůsobeny minulým, nikoliv současným podmínkám? Jak to souvisí s plasticitou a elasticitou druhů? Zastavuje se evoluce a schopnost odpovídat na selekční tlak?]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/rasy-maji-optimalni-delku-dne-pod-24-hodin/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vysoký jak Holanďan: Přírodní výběr v akci</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/vysoky-jak-holandan-prirodni-vyber-v-akci/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/vysoky-jak-holandan-prirodni-vyber-v-akci/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 14 Apr 2015 06:53:11 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Ekonomika]]></category>
		<category><![CDATA[přírodní výběr]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[výška]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=8246</guid>
		<description><![CDATA[Lidská evoluce se nezastavila. I když ve vyspělých zemích radikálně klesla úmrtnost, stále platí, že různí lidé mají různé množství dětí. Bylo by divné, kdyby tyto rozdíly nemíchaly i se zastoupením genů.
]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/vysoky-jak-holandan-prirodni-vyber-v-akci/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Netopýři si navzájem schválně ruší sonary</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/netopyri-si-navzajem-schvalne-rusi-sonary/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/netopyri-si-navzajem-schvalne-rusi-sonary/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 08 Dec 2014 06:27:11 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[echolokace]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[konkurence]]></category>
		<category><![CDATA[netopýři]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[ultrazvuk]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7976</guid>
		<description><![CDATA[Netopýři druhu Tadarida brasiliensis obývají oblasti od Brazílie po USA. Zatímco u upířích netopýrů byl demonstrován nepříbuzenský reciproční altruismus, u tadarid guánových (jak zní český název) se naopak projevuje konkurence až kazisvětská.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/netopyri-si-navzajem-schvalne-rusi-sonary/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pokles genetické variability nejspíš způsobily epidemie</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/pokles-geneticke-variability-nejspis-zpusobily-epidemie-905/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/pokles-geneticke-variability-nejspis-zpusobily-epidemie-905/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 05 Dec 2014 07:00:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[epidemie]]></category>
		<category><![CDATA[mor]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[variabilita]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/pokles-geneticke-variability-nejspis-zpusobily-epidemie-905/</guid>
		<description><![CDATA[Existuje větší genetická variabilita v současné Británii, nebo ve středověké? Pohled do ulic britských měst plných přistěhovalců dává na tuto otázku na první pohled jednoznačnou odpověď. Jenže chyba lávky...]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/pokles-geneticke-variability-nejspis-zpusobily-epidemie-905/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak chcípáček slavně zvítězil nad supermyší</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-chcipacek-slavne-zvitezil-nad-supermysi-1233/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-chcipacek-slavne-zvitezil-nad-supermysi-1233/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 14 Nov 2014 05:00:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[výběr]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/biologie/jak-chcipacek-slavne-zvitezil-nad-supermysi-1233/</guid>
		<description><![CDATA[Představme si, že máme dva druhy myší. Supermyš, která dokáže žít prakticky v jakémkoli prostředí, živit se téměř čímkoli a dokáže hravě překonávat jakékoli přírodní překážky (hory, řeky, oceány). A myš chcípáčka, který dokáže přežívat pouze v nížinách, a to jenom tam, kde příliš nefouká vítr a nejsou tam příliš ostré kamínky, které by ho píchaly do choulostivých tlapiček. ]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/jak-chcipacek-slavne-zvitezil-nad-supermysi-1233/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Na okraj: Můj boj (s octomilkami)</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/na-okraj-muj-boj-s-octomilkami/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/na-okraj-muj-boj-s-octomilkami/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 13 Oct 2014 05:30:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[octomilky]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[variabilita]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7872</guid>
		<description><![CDATA[O učení, selekci a sudých číslech... Má-li člověk specifické hygienické návyky (ať žije politická korektnost), mohou jeho domácnost snadno okupovat nezvaní hosté, například hlodavci či hmyz. A tak i já vstoupil v těsný vztah s octomilkami...]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/na-okraj-muj-boj-s-octomilkami/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>4</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Světlá barva kůže nemusí souviset s vitamínem D</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/biologie/svetla-barva-kuze-nemusi-souviset-s-vitaminem-d/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/biologie/svetla-barva-kuze-nemusi-souviset-s-vitaminem-d/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 Sep 2014 05:39:31 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[adaptace]]></category>
		<category><![CDATA[barva]]></category>
		<category><![CDATA[kůže]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[vitamín]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7855</guid>
		<description><![CDATA[Nejrozšířenější představa praví, že světlá barva kůže je výhodná v oblastech s nižším množstvím slunečního světla (přesněji UV záření), protože umožňuje účinnější syntézu vitamínu D. Může to být i jinak?
]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/biologie/svetla-barva-kuze-nemusi-souviset-s-vitaminem-d/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>4</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Spermie 10krát delší než živočich sám</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/aktuality/spermie-10krat-delsi-nez-zivocich-sam/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/aktuality/spermie-10krat-delsi-nez-zivocich-sam/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 21 May 2014 05:55:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[fosilie]]></category>
		<category><![CDATA[selekce]]></category>
		<category><![CDATA[spermie]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7691</guid>
		<description><![CDATA[Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo u 20 milionů let starých fosilních lasturnatek prokázat existenci obřích spermií. ]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/aktuality/spermie-10krat-delsi-nez-zivocich-sam/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
