<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Scienceworld &#187; termodynamika</title>
	<atom:link href="https://www.scienceworld.cz/tag/termodynamika/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.scienceworld.cz</link>
	<description>Web pro popularizaci přírodních věd a technologií</description>
	<lastBuildDate>Mon, 29 Feb 2016 07:21:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.39</generator>
	<item>
		<title>Jak bílkovina pozná, jak se má sbalit?</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-bilkovina-pozna-jak-se-ma-sbalit/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-bilkovina-pozna-jak-se-ma-sbalit/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 23 Jun 2014 05:38:55 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Chemie]]></category>
		<category><![CDATA[Matematika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[aminokyseliny]]></category>
		<category><![CDATA[bílkoviny]]></category>
		<category><![CDATA[entropie]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7703</guid>
		<description><![CDATA[V organismech se pravděpodobně jako výsledek přírodního výběru vyskytují proteiny netypické, jejichž adaptivní krajina má speciální vlastnosti.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-bilkovina-pozna-jak-se-ma-sbalit/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jsou bakterie maximálně účinnými tepelnými stroji?</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jsou-bakterie-maximalne-ucinnymi-tepelnymi-stroji/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jsou-bakterie-maximalne-ucinnymi-tepelnymi-stroji/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 14 Oct 2013 05:21:35 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[bakterie]]></category>
		<category><![CDATA[druhá věta]]></category>
		<category><![CDATA[entropie]]></category>
		<category><![CDATA[RNA svět]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>
		<category><![CDATA[účinnost]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.scienceworld.cz/?p=7251</guid>
		<description><![CDATA[Fyzik z MITu Jeremy Anglie modeloval replikaci buněk bakterie Escherichia coli. Soustředil se při tom na účinnost energetických přeměn. Množící se bakterii si představil jako tepelný stroj, který má vzhledem k růstu entropie určitou maximální teoretickou účinnost. ]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jsou-bakterie-maximalne-ucinnymi-tepelnymi-stroji/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak fungují systémy se zápornou teplotou</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-funguji-systemy-se-zapornou-teplotou-6935/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-funguji-systemy-se-zapornou-teplotou-6935/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 16 Aug 2012 07:25:55 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[entopie]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/neziva-priroda/jak-funguji-systemy-se-zapornou-teplotou-6935/</guid>
		<description><![CDATA[Z druhého zákona termodynamiky plyne, že teplo bude samovolně přecházet ze systému se zápornou teplotou do systému s kladnou teplotou, a tento proces bude pokračovat, dokud se teploty obou systémů nevyrovnají.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jak-funguji-systemy-se-zapornou-teplotou-6935/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Laser a teploty pod absolutní nulou</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/laser-a-teploty-pod-absolutni-nulou-6927/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/laser-a-teploty-pod-absolutni-nulou-6927/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 02 Aug 2012 07:47:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[absolutní nula]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/neziva-priroda/laser-a-teploty-pod-absolutni-nulou-6927/</guid>
		<description><![CDATA[Absolutní nula je nedosažitelná – v jistém smyslu. Třetímu zákonu by se však neměla přikládat přehnaná důležitost, protože se v podobě, která vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly, týká pouze procesů, které zachovávají teplotní rovnováhu a jsou cyklické.]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/laser-a-teploty-pod-absolutni-nulou-6927/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zajistí neprolomitelnou šifru druhá věta termodynamiky?</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/aktuality/zajisti-neprolomitelnou-sifru-druha-veta-termodynamiky-6938/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/aktuality/zajisti-neprolomitelnou-sifru-druha-veta-termodynamiky-6938/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 09 Jul 2012 07:45:05 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[Fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[Matematika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[druhá věta]]></category>
		<category><![CDATA[druhý zákon]]></category>
		<category><![CDATA[kryptografie]]></category>
		<category><![CDATA[šifrování]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/aktuality/zajisti-neprolomitelnou-sifru-druha-veta-termodynamiky-6938/</guid>
		<description><![CDATA[Hned s několika kontroverzními tvrzeními přišli vědci z Texas A&#38;M University. Podle jejich názoru kvantová kryptografie nesplnila očekávání, její implementace jsou zranitelné a dokonce se zdá, že zranitelné i být musí. Proto navrhují jiný přístup, který by měl zaručit fyzikální garanci neprolomitelné šifry. Svoji metodu označují za kryptografii termodynamickou. Má vycházet z toho, že na [&#8230;]]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/aktuality/zajisti-neprolomitelnou-sifru-druha-veta-termodynamiky-6938/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Život jako větrný mlýn a korouhvička</title>
		<link>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/zivot-jako-vetrny-mlyn-a-korouhvicka-2500/</link>
		<comments>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/zivot-jako-vetrny-mlyn-a-korouhvicka-2500/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 19 Mar 2010 08:00:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Biologie]]></category>
		<category><![CDATA[Fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[Neživá příroda]]></category>
		<category><![CDATA[gradient]]></category>
		<category><![CDATA[Kauffman]]></category>
		<category><![CDATA[termodynamika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://scienceworld.monty.cz/neziva-priroda/zivot-jako-vetrny-mlyn-a-korouhvicka-2500/</guid>
		<description><![CDATA[Větrný mlýn využívá pro svoji činnost větru - jinak řečeno získává energii z nějakého gradientu. Jak takový větrný mlýn pozná, jak natočit lopatky? Ukáže mu to korouhvička sledující směr vzdušného proudění. Stuart Kauffman se pak přímo domnívá, že živé organismy jsou takovými korouhvičkami. ]]></description>
		<wfw:commentRss>https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/zivot-jako-vetrny-mlyn-a-korouhvicka-2500/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
