09.08.2012, 09:45
Může to být i tím, že technické články bez vzorců se nezabívají přílišnými detaily a popisují problematiku spíše obecně. Na obecnější články pak může navazovat více vědců, a tím se zvýší citovanost. Naproti tomu detailní články s rigoroznímy vzorci bývají určeny pro mnohem menší a více specializované publikum, které se zrovna zabývá danou problematikou.K matematice cítí odpor i vědci
16.09.2011, 14:28
jenom taková jedna rýpavá poznámka :)
... "[2] Planety o hmotnosti 1 až 10 Zemí jsou označovány jako super-Země. V naší Sluneční soustavě takové planety nemáme, ale zdá se, že u jiných hvězd jsou obvyklé." ....
Minimálně o jedné takové bych věděl a právě na ni sedím :)
Jinak opravdu zajímavý článek. Teď ještě přijít na způsob, jak se na ty planety reálně dostat a bude naprosto skvělé.
Super-Země jsou ve vesmíru mnohem častější
25.01.2011, 10:00
Naprogramování takové aplikace sice není velký problém, ale tady je ukázána hlavně schopnost telefonu řešit komplexní úlohy. Jenom vyextrahovat z fotografie zadání není úplně snadná věc (při různých perspektivách, úrovní osvětlení apod.) a že je vše řešeno na cloudu je ještě zajímavější.
Hlavně se mi líbí ta lehkost a nadsázka, se kterou Google často prezentuje svoje produkty.Telefon Googlu porazí nejlepší lidské luštitele sudoku
13.01.2011, 23:01
Obdivuji lidi jako je pan Jalowiczor. Musí mít obrovské zapálení, když po celém dni v práci dokáže hledat exoplanety, a to i když riskuje, že to může být naprosto marná práce bez jediného výsledku.Amatér objevil 4 exoplanety – bez dalekohledu
13.01.2011, 22:52
Vezměme si třeba Lambda kalkulus, je to v podstatě naprosto odlišná koncepce matematiky, naprosto nahrazuje teorii množin a i když je s Cantorovou teorií ekvivalentní, tak může přinášet úplně odlišný pohled na věc. Právě P vs.NP má, díky své "snadné" pochopitelnosti, potenciál aby přilákal matematiky se všemožnými specializacemi a ti vytvořili nové přístupy a nebo modifikovaly stávající. Rozvoj třeba toho lambda kalkulu, který je jako stvořený k řešení obdobných problémů, nebo spojení zdánlivě nespojitelných disciplín můžou přinést vzrušující překvapení.
Když to přirovnám k revolucím v klasické matematice - objevení imaginárních čísel, nekonečných veličin, ... Teorie výpočetní složitost je poměrně mladá disciplína a není vyloučeno, že se objeví něco jako "imaginární algoritmus".
ad nerozhodnutelnost. Vlastně si moc nedokážu představit, co by v praxi znamenala nerozhodnutelnost. Znamenalo by to asi, že nikdy nikdo nemůže najít P algoritmus pro problém z NP(complete), protože kdyby jej našel, tak je tím problém rozhodnutý. A naopak, když jej nemůžeme najít, tak je tím pádem vlastně rozhodnutelný taky.
V praktické algoritmice by se ale asi nic podstatného nezměnilo, a to by byla škoda.
Podaří se letos průlom v otázce P vs. NP?
