Student World

Poslední komentáře uživatele

• 03.09.2011, 09:44 >>Existující rozpory mezi stávajícími teoriemi svědčí o tom, že jsme zatím nenašli finální teorii.<<.... Ale našli, madame Lise, našli, jenom jsme ji zatím neuznali. To se nám často stává… Podle mého názoru velice se k finální teorii "našeho patra vesmíru" blíží novodobá Sokratova idea kvartonového vakua a elementárních částic popsaná v (http://qarton.sweb.cz). Ale bohužel, je „jenom“ třídimenzionální. Takže nemá šanci a ani vznešený původ. Dodatečné dimenze nemusí být malé
• 03.09.2011, 09:38 když se člověk řídí prostou logikou.Ovšem Lisa Randall má ráda tajemno a proto vzývá extradimenze. Lisa v úvodu své knihy píše: >>Vesmír má svá tajemství. A jedním z nich jsou možná extradimenze. Jestliže skutečně existují, pak je pečlivě skrývá a chrání před našimi zraky. Na první pohled je každopádně neodhalíte.<< A vypadá to, že ani na stý pohled nebudem chytřejší. Vesmír není slepice schovávající svá kuřata pod křídla! Je průhledný! A Lisa směle fantazíruje: >>je možné, že žijeme v třírozměrné kapsičce a zároveň je zbytek vesmíru mnohem bohatší a obsahuje třeba i několik dalších prostorových dimenzí. Extradimenze na tom budou stejně jako kvarky, temná hmota či temná energie – jejich existenci budeme schopni potvrdit jen nepřímo.<< Lisa Randall se zjevně sichruje: extradimenze sice jsou, ale nejsou jaksi viditelné, nejsou měřitelné, ale zato jsou ideálním námětem pro vaše snění. >>Existující rozpory mezi stávajícími teoriemi svědčí o tom, že jsme zatím nenašli finální teorii.<< Ale našli, madame Liso, našli, jenom jsme ji zatím neuznali. To se velice často stává… Podle mého názoru velice se k finální teorii "našeho patra vesmíru" blíží novodobá Sokratova idea kvartonového vakua popsaná v (http://qarton.sweb.cz). Ale bohužel, je „jenom“ třídimenzionální.Takže nemá šanci;a ani nemá vznešený rodokmen. Dodatečné dimenze nemusí být malé
• 20.06.2011, 18:09 Citace z článku: " v době velice raného vesmíru čas, jak ho známe dnes, neexistoval!" To je ovšem průšvih! Protože jestli v raném vesmíru čas neexistoval tak v něm, neexistovala ani žádná hmota, neboť existuje-li v nějakém nenulovém objemu reálná hmota, není tam, ani na okamžik, stav naprosté nehybnosti, neměnnosti; hmotu, nebo též hmotnost, totiž neoddělitelně provází pohyb! A čas jako komparativní míra rychlosti probíhajících změn fyzikálního stavu, neboli pohybu hmoty, kvantifikuje rychlost těch probíhajících změn, .komparací vůči zvolenému etalonu. Jen tam, kde není hmota/hmotnost, tam neběží ani čas; neboť není co s čím poměřovat. Jestliže tedy v raném vesmíru neexistoval čas, tak jen proto, že neměl jakýkoliv hmotný obsah. Což je ovšem na pováženou, protože v takovém vesmíru by neexistoval ani náš svět, dokonce by nebyl nikdo , kdo by o tom napsal tuhle repliku. Tohle všechno „trápení“ s časem by odpadlo, kdyby byl vesmír kvazistacionární. Tak jak to důvodně předpokládá Sokratův kvartonový vesmír a jeho KMV (viz http://qarton.sweb.cz) Počátek času a počet dimenzí vesmíru
• 06.06.2011, 00:05 No, jistě. Když kvantový pánbůh dopustí i blekhoul spustí. Fantazii se v KED meze opravdu nekladou! A takovou "maličkostí" jako je odlet té "nespotřebované" virtuální částice z horizontu č.d. Hawking ani nikdo jiný neřeší! Prostě jednoho virtuála z páru č.d. spolkne a druhý si kliďopíďo odletí do dáli, přestože z horizontu č.d. je to všem částicím (včetně fotonů) panem Einsteinem přísně zakázané a přímo, podle teorie č.d., nemožné! Tohle by nedokázal ani David Coperfield. I takový teoretik jako Lee Smolin si postěžoval (Fyzika v nesnázích) na to jaké věci se v tý KED dějí. Reálná a kauzální fyzika sklouzla na úroveň fyzmystiky. Prostorem se prohánějí nepolapitelné virtuály, které se "rodí" z ničeho jen proto, že jim to pan Heisenberg povolil a v jádrech atomů řádí kvarky se zlomkovým nábojem ačkoliv všechny jejich rozpadové "zplodiny" mají náboj jednotkový. Takovou nábojovou převlíkací proceduru kvarky hravě zvládnou nekonečněkrát. Ve fyzmystice je to normál. QED hravě spočítá přes amplitudy pravděpodobností kam elementární částice za dvojštěrbinou dopadnou, ale zaboha vám nevysvětlí jak ta mikročástice pozná, jestli ta druhá štěrbina, nacházející se ve vzdálenosti miliónnásobku průměru té částice je zakrytá, nebo odkrytá! Podle toho prý se částice rozhodne, jestli se jí budou sčítat amplitudy pravděpodobností, nebo jen pravděpodobností. Tedy, lidsky řečeno: jestli vytvoří za clonou interferenční pruhy, nebo nevytvoří .Jak dlouho budou tyto moderní bajky živeny oficiální fyzikou?! Přitom už existují jiné modely, které podobné "bajky" ke kauzální interpretaci dvojštěrbiny a nebo "rozpadů" elem. částic, např. http://qarton.sweb.cz nepotřebují! V Sokratově protofyzice není místa pro virtální králíčky, ani pro strašidelné a všepožírající blekhouly, natož pro Big Bangy. Nechť konečně procitne fyzikální "dřevorubec"! Mohou virtuální králíci spadnout do černé díry?
• 29.05.2011, 22:23 K čemu je dobré takto úporně 'sledovat' t.zv. lonely planets. Nebudou jednou astronomové z dlouhé chvíle počítat zrníčka mezihvězdného prachu? Chápu, že je velice užitečné pro naši bezpečnost vědět co nejvíce o kometách a asteroidech v naší sluneční soustavě, protože nás mohou jednou ohrozit, ale proč 'honit' osamělé hroudy hmoty v hlubinách Galaxie? Vesmír může být plný planet bez sluncí