Displeje a elektronický papír dokážeme ohýbat, rolovat a snad i překládat, zatím ale ne měnit jejich velikost roztahováním a stlačováním. Co vlastně brání, aby elektronika fungovala jako pružina či plastelína? V první řadě vodivost, spoje by se přitom přerušovaly a výsledkem by byla postupná ztráta funkčnosti.
Jednou z možností, jak to obejít, je vodivá vrstva na povrchu pružného materiálu, ta se ale dá snadno otřít nebo mechanicky či jinak poškodit. Nový výzkum proto zkouší připravit materiál, který by byl pružný a stabilně vodivý současně, v celém svém objemu. Základem jsou stříbrné nanodrátky zapuštěné do polymeru. Prozatím se ovšem materiál dá roztahovat jen asi o 50 %, mít jediný displej pro mobil i jako promítací plátno na zeď zatím tedy nelze.
Pružný a vodivý kompozit by mohl najít využití i jinde, třeba v umělé kůži nebo ochranných vestách či obalech křehkých předmětů. „Potahy“ by zároveň byly vodivé, a proto umožňovaly monitoring či další funkce…
Podrobnosti Computerworld.cz.
