Na první otázku dnes už dokáže astronomie odpovědět kladně, nad tou druhou se však vznáší otazníky.
Kosmický dalekohled Spitzer už má sice sucho v hrdle, tedy přesněji řečeno v nádrži s chladící kapalinou, stále však může provádět obstojná pozorování ve vybraných vlnových délkách. Jeremy Drake a jeho tým využili veterána infračervené astronomie k průzkumu dvojhvězdy RS CVns. Dvě složky obíhají okolo společného těžiště ve vzdálenosti pouhých 3,2 milionů kilometrů, což je pro představu asi 8x vzdálenost Měsíce od Země.
Astronomové se již delší dobou zabývají otázkou dynamiky připadných planetárních soustav u dvojhvězd. To, že se nejedná pouze o sci-fi, dnes již bezpečně víme. V roce 2008 se podařilo u dvojhvězdy HW Vir objevit dvě exoplanety (respektive exoplanetu a zřejmého hnědého trpaslíka) o hmotnosti 8,8 a 19,2 Jupiterů.
Exoplanety u dvojhvězdy RS CVns takové štěstí neměly. Spitzer nalezl v okolí dvojhvězdy velké množství prachu. Vzhledem ke stáří dvojhvězdy (řádově miliardy let) je vyloučeno, že by se zde horký prach nacházel od počátku. Mladé hvězdy krátce po svém vzniku odfouknou materiál ze svého okolí, takže prach u RS CVns musel vzniknout mnohem později. Pravděpodobně se jedná o trosky dávných planet, které se srazily. Zdejší planetární systém tak příliš stabilní nebyl.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
