Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Jedinečná symbióza půdních hub s vřesovcovitými rostlinami

 ***oznámení Botanického ústavu AVČR

Časopis PLoS ONE zveřejnil článek, v němž vědci z Botanického ústavu AVČR ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AVČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a z USA a Norska popisují objev nového typu mutualistické symbiózy mezi dosud nepopsanou skupinou půdních hub a kořeny vřesovcovitých rostlin.

Mykorhizní symbiózy jsou jedním z nejrozšířenějších typů symbióz v rostlinné říši. Jedná se o oboustranně prospěšné asociace mezi kořeny vyšších rostlin a specializovanými skupinami půdních hub, které jsou přítomné u cca 70-90 % dosud zkoumaných druhů. Variabilita vztahů mezi rostlinami a jejich symbiotickými houbami je velká, mezi rostlinami najdeme jak skupiny obligátně mykotrofní, tedy zcela závislé v příjmu živin na mykorhizních houbách, tak čeledi nemykotrofní.

Mezi skupiny vysoce mykotrofních rostlin náleží i čeleď vřesovcovitých (Ericaceae). Vřesovcovité zahrnují cca 3 000 druhů v přibližně 100 rodech, které jsou rozšířeny od tropů po subarktický pás na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Patří mezi ně jak stromovité dominanty Himalájí, tak nenápadné tropické epifytické keříky nebo hospodářsky významné “kanadské” borůvky. Vřesovcovité rostliny tvoří speciální typ endomykorhiz, tzv. erikoidní mykorhizy, které jim pomáhají získávat živiny z chudých substrátů, na kterých většinou rostou. Donedávna byl tento typ mykorhizních symbióz považován za dominantu hub vřeckovýtrusých (Ascomycota), teprve v posledních cca 10 letech se ukazuje, že značné množství těchto symbióz je v přírodě tvořeno bazidiomycety z řádu Sebacinales.

Při výzkumu kořenů brusnice borůvky na uměle vysazené plantáži v centrálním Norsku náš tým objevil morfologicky unikátní typ erikoidní mykorhizy, který nese znak typický pro ektomykorhizy, a sice silně vyvinutý hyfový plášť obalující kolonizované kořeny; Hartigova síť charakteristická pro ektomykorhizy zde však chybí, jedná se o typickou endomykorhizu. Mykobiont, který ji tvoří, patří do dosud nepopsané skupiny bazidiomycetů příbuzných řádu Trechisporales. Porovnání enzymatických aktivit ukázalo, že tento mykobiont je schopen rozkládat substráty, na které jsou dosud zkoumaní erikoidně mykorhizní askomyceti krátcí – je tak pravděpodobné, že nově objevený typ mykorhizní symbiózy umožňuje hostitelským rostlinám čerpat živiny ze substrátů, které běžné erikoidně mykorhizní houby nedokážou zpracovat. Objev našich vědců je prvním důkazem, že erikoidní mykorhizy mohou být tvořeny bazidiomycety mimo řád Sebacinales.

Objev nového typu mykorhizní symbiózy je vzácným počinem, a to jak v rámci ČR, tak celosvětově. Zajímavý je zejména fakt, že byl učiněn v relativně dobře prozkoumané Skandinávii na kořenech hojně rozšířené a dobře prozkoumané rostliny, brusnice borůvky. Naposledy se podobný úspěch podařil v roce 2006 německým vědcům, kteří v jižním Ekvádoru objevili kavendišioidní ektendomykorhizu, shodou okolností také na kořenech vřesovcovitých rostlin.

autor


 
 
Nahoru
 
Nahoru