Trochu ve stínu grafenu zůstávají další zajímavé látky. Některé jsou přímo od grafenu odvozené (oxidy grafenu, třeba grafenmonooxid GMO), jiné, ač chemicky úplně odlišné, nabízejí přesto obdobné vlastnosti.
Tak třeba slitina bismutu a antimonu údajně dovoluje elektronům, aby se poodobně jako v grafenu pohybovaly téměř rychlostí světla. Pohyb kolmo na tento směr je ovšem normální; prý si to lze dokonce představit tak, jako by se elektrony v jednom směru řídili klasickou, ve druhém relativistickou fyzikou. Slitina by se mohla využívat mj. jako termoelektrický materiál, uvažuje se třeba o pohonu sond z rozdílu teplot na osvětlené a zastíněné straně.
Zajímavé vlastnosti mají i 2D povlaky bóru, který se v této podobě chová podobně jako kov. Na rozdíl od výhradně šestiúhelníkového grafenu může mít základní rovinný vzor bóru různou geometrii a zřejmě i jemně odlišné vlastnosti. Ještě zajímavější je teorie o molekule B80, která by zase mohla mít podobnou strukturu jako 60atomový uhlík (fulleren), populární kopací míč-buckyball.
Z uhlíkových nanotrubiček se též podařilo pomocí nové technologie připravit oxidy grafenu. Množství kyslíku v mřížce lze pak regulovat dalším zahříváním, výsledkem může být až monooxid.
Podrobnosti Computerworld.cz.
