Osa z ethinu (uhlovodíkovým zbytků) způsobí po přivedení střídavého elektrického proudu rotaci elektromagnetického pole. Pokud kolem osy bude v podobě větráku nebo mlýnku rovinná molekula antracenu, začne se v důsledku oscilací pole otáčet – antracen totiž obsahuje dipólový moment.
Tento systém by podle vědců mohl fungovat jako elektromotor, údajně s velmi přesným zacílením, takže by dokázat ovládat např. nanočerpadla nebo nanodopravníky s žádoucí přesností. Pokud se k přeměně na mechanickou práci používá např. energie světelných pulzů, dojde k jejímu mnohem většímu rozptylu. Rotace molekuly by sama o sobě dále měnila elektromagnetické pole a vodivost systému, takže by šlo měřit, zda systém pracuje řádně.
Podrobnější informace viz Computerworld.cz.
Poznámka: Existuje samozřejmě i celá řada dalších koncepcí pro sestrojení nanomotorků, např. pokusy o využití Brownova pohybu. Tyto strojky pak mají třeba manipulovat s kapičkami chaldicí kapaliny v čipu (viz tento článek).
