Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Objev první exoplanety astrometrickou metodou

Astronomům se patrně podařil historický objev. Dokázali zřejmě objevit první exoplanetu astrometrickou metodou. Pokud se objev potvrdí, bude se jednat o jednu nejvýznamnějších událostí v oblasti výzkumu exoplanet. Na tuto zprávu čekala astronomická obec neuvěřitelných 50 let!

V každé pořádné knize o exoplanetách najdete ve výčtu metod, používaných k hledání exoplanet, také astrometrii. Do teď ovšem byla tato metoda jen na papíře a k hledání planet u cizích hvězd se nepoužívala. Z technického hlediska je totiž velmi náročná na přesnost. V noci na 29. 5. ale všichni, kteří sledují výzkum exoplanet, pookřáli nad radostnou zprávu z USA. První exoplaneta byla zřejmě objevena astrometrickou metodou. Je tento objev významný? Rozhodně ano. Na poli výzkumu exoplanet se bezpochyby jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí za posledních 10 let.

 

 

 

Co je to vlastně astrometrická metoda?

Astrometrie umožňuje určit polohu nebeského tělesa. Využití nachází například ve Sluneční soustavě, kde je nutné určit co nejpřesnější polohu komet, planetek i dalších objektů. Přesnou polohu ale určujeme také v případě hvězd.

Při pohledu na noční oblohu si můžete už během několika desítek minut povšimnout, že se všechny hvězdy po obloze pohybují. Ve skutečnosti se ale otáčí naše Země a hvězdy se zdají být přilepené a nehybné. Také proto se jim začalo říkat stálice, aby se rozlišili od objektů, jenž po obloze skutečně putují (komety, planety, Měsíc,…). Opak je ale pravdou. Všechny hvězdy skutečně po obloze putují a to svým vlastním pohybem, který je ovšem velmi malý a během celého lidského života nepostřehnutelný. Díky vlastnímu pohybu hvězd se mění i vzhled souhvězdí. Povšimnout si toho ale lze v řádech desítek tisíc let. V dobách, kdy se po Zemi proházeli dinosauři, vypadal obloha nad jejich hlavami úplně jinak, než jak ji známe dnes.

Pokud byste pozorovali některou hvězdu dostatečně dlouho, zjistili byste, že její dráha po obloze připomíná vlnovku s periodou jednoho roku. Tato perioda souvisí s oběhem Země okolo Slunce. Vyloučíme-li tento pohyb, pak by se měla hvězda po obloze pohybovat po přímce. Pokud okolo hvězdy obíhá planeta, která ji gravitačně ovlivňuje, připomíná pohyb hvězdy opět vlnovku a periodou je v tomto případě oběžná doba planety.

Astrometrická metoda se využívá při hledání hvězdných průvodců hvězd a rozhodně není nová. Jedná se dokonce o nejstarší metodu k hledání exoplanet, kterou astronomové vyzkoušeli. První věrohodnější pokusy jsou už 50 let staré. Nejslavnějším hledačem exoplanet touto metodou se bezpochyby stal Peter van de Kamp. Který velkou část svého života zasvětil hledání planetárního průvodce tzv. Barnardovy šipky (nebo také Barnardovy hvězda). Tato hvězda se mimochodem vyznačuje největším vlastním pohybem, který činní 10,34″ ročně, takže vzdálenost odpovídající průměru měsíčního úplňku urazí přibližně za 280 let. Peter van de Kamp zemřel v květnu 1995. Během jeho života se mu nepodařilo získat dostatečný důkaz a přesvědčit astronomickou obec o tom, že okolo Barnardovy hvězdy skutečně obíhá planeta (nebo planety). Astronomové tak do dnešních dní o objevu exoplanety astrometrickou metodou jen povídali, psali a snili… Ve čtvrtek 28. května 2009 se s velkou pravděpodobností stal sen skutečností…

 

 

50 let čekání končí, astronomové zaznamenali historický úspěch

Dvojice astronomů z JPL (Jet Propulsion Laboratory) při americké NASA oznámila světu pravděpodobný objev první exoplanety astrometickou metodou. Své výsledky opírají o pozorování pětimetrovým dalekohledem Hale telescope na slavné Palomar Observatory poblíž San Diega. Astronomové se soustředili na 30 vybraných hvězd, které pozorovali 2x až 6x ročně během posledních 12 let.

A štěstí přeje připraveným! U hvězdy VB 10 se podařilo objevit astrometrickou metodou planetu o hmotnosti, která je 6x větší než Jupiter. Planeta dostala označení podle své mateřské hvězdy s přídavkem „b“ (písmeno a je rezervováno pro samotnou hvězdu). Exoplaneta VB 10b se tak nesmazatelně zapisuje do historie astronomie.

Mateřská hvězda je VB 10 je výrazně menší než naše Slunce a nachází se asi 20 světelných let daleko směrem v souhvězdí Orla. Jedná se o trpasličí hvězdu (spektrální třída M) s hmotnosti asi 1/12 Slunce. Jedná se o nejmenší známou hvězdu, okolo které obíhá planeta.

Podrobnosti o nové exoplanetě vyjdou v červencovém čísle časopisu Gliese.

Převzato z webu Exoplanety.cz.

autor Petr Kubala


 
 
Nahoru
 
Nahoru