Povrch Titanu je příliš chladný (cca -180 °C) na to, abychom na jeho povrchu nalezli vodu v kapalném skupenství. Podobnou funkci jako má na Zemi voda, má na Titanu metan a další uhlovodíky. Nalezneme zde kompletní koloběh metanu – od mraků a srážek v atmosféře, přes mlhu nad povrchem až po velká jezera naplněná kapalnými uhlovodíky.
Právě ve zmíněných jezerech by teoreticky mohly existovat primitivní formy života. V roce 2005 vyšly studie, podle kterých by se případné organismy mohly živit acetylenem. Problémem zůstává fakt, že chemické složení jezer není úplně přesně známo. Zatím žádná kosmická sonda nezabořila své přístroje do některého z jezer, takže o složení se vědci dozvěděli pouze nepřímo. V roce 1989 byla odhadnuta koncentrace acetylenu na řádově setiny procenta.
Podle nové studie, založené na výsledcích kosmických sond Cassini a Huygens, se ale zdá, že acetylen je v jezerech na Titanu zastoupen mnohem hojněji a to až v řádu procent.
Někteří astrobiologové ale upozorňují, že množství acetylenu nemusí být nutně klíčové. Mnohem důležitější roli pro případný vznik života může mít existence (nebo absence) proudů – analogie vodních proudů v pozemských mořích a jezerech.
Jaké jsou podmínky k životu na jednom z astrobiologicky nejzajímavějších těles Sluneční soustavy, ukáže až budoucí kosmická sonda, která na povrchu Titanu přistane a provede důkladný rozbor složení jeho tajuplných jezer.
Převzato z webu Exoplanety.cz.
