Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Šance pro tasmánského ďábla

DFTD (Devil Facial Tumour Disease) byla poprvé zaznamenána v roce 1996 od té doby stihla populaci těchto vačnatců zdevastovat. Elizabeth Murchison z Australian National University nyní vedla tým, který zjistil, že nádor má původ v tzv. Schwannových buňkách, které chrání periferní nervová vlákna. Zároveň byly identifikovány příslušné genové markery a vyvinut diagnostický test, který by dle DNA měl odhalit zvířata, u nichž se tato porucha může objevit samovolně.

Nádor vyvolal epidemii nikoliv proto, že se čas od času samovolně objeví, ale protože se šíří pokousáním; jak už vyplývá z názvu, napadá především obličejovou část a nakonec zvířeti znemožní přijímat potravu. V tomto stavu zvíře mnohdy opět pokouše kolegu a předá černého petra dál.

Kdybychom dokázali oddělit od sebe populaci „náchylných“ od těch, které nemají příslušnou mutaci, druhá skupina ďáblů by neměla být vůbec touto chorobou postižena.

 

Zdroj: ScienceDaily

 

– Na téma „nakažlivých nádorů“ viz také: Jednobuněční psi na scéně

– S tasmánským ďáblem se počítalo také v projektu oživení vakovlka. DNA vakovlka měla být vpravena právě do buňky tasmánského ďábla. Celý projekt však v tuto chvíli nevyhlíží příliš nadějně. Viz také: Vakovlk má smůlu?

 

 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru