Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Tabula Rasa: biometrické systémy by měly sledovat „živost“

tisková zpráva konsorcia Tabula Rasa

V uplynulých letech se software na rozpoznávání obličeje, hlasu a otisků prstů přesunul z vědeckofantastických filmů do běžně dostupných zařízení, jako jsou například chytré telefony a tablety. Konsorcium TABULA RASA, které získalo podporu z fondu Evropské unie pro výzkum a inovace, zkoumá účinnost tohoto softwaru a jeho odolnost proti stále častějším útokům na jeho zabezpečení. Útočníci využívají pomůcky, jako je make-up, fotografie a hlasové nahrávky, aby obelhali či přímo napadli biometrické systémy.

Biometrické systémy se ukázaly jako jedno z nejefektivnějších bezpečnostních řešení, jaká jsou dnes na trhu. Přesto mají biometrické senzory stále ještě slabá místa, některým z nich se dokonce dostalo velké mezinárodní publicity v médiích. Konsorcium TABULA RASA sdružuje 12 různých organizací ze sedmi zemí, které po tři roky ve vzájemné spolupráci hledaly veškeré možné nedostatky v zabezpečení s cílem vyvinout fungující protiopatření pro novou generaci bezpečnějších biometrických systémů.

V průběhu výzkumu uspořádalo konsorcium TABULA RASA soutěž s názvem „Spoofing Challenge“, které se zúčastnili vědci z celého světa s jediným cílem – najít takové řešení, které dokáže oklamat různé biometrické systémy. Účastníci dokázali, že existuje mnoho inovativních a kreativních způsobů, jak přelstít systém. Při nejkreativnějším útoku, který se během soutěže objevil, využil jeho autor make-up k oklamání 2D systému na rozeznávání tváře a úspěšně se vydával za oprávněnou osobu. Další soutěžící k  oklamání systémů úspěšně využili dobře známé strategie, jako jsou fotografie, masky nebo falešné otisky prstů („gumové prsty“).

Doktor Sebastien Marcel, koordinátor projektu TABULA RASA, řekl: „Bylo by nemožné řídit tak rozsáhlý projekt a spolupracovat s tolika evropskými partnery bez investice od Evropské unie. Vylepšený software zajistí rychlejší přihlášení k IT vybavení, zkrátí a zpřesní ověření cestovních dokladů. Věříme, že o náš výzkum projeví zájem mnoho různých organizací, například technologické firmy, pošty, banky, výrobci mobilních zařízení nebo poskytovatelé on-line služeb.“

Evropská unie investovala do projektu TABULA RASA 4,4 milionu eur. Společně s investicí 1,6 milionu eur ze strany samotného konsorcia byly tyto finance využity k rozsáhlému výzkumu a následnému testování.

Výzkumný projekt TABULA RASA sestavil rozsáhlý seznam možných útoků, vyhodnotil odolnost biometrických systémů proti těmto útokům a vyvinul protiopatření, která například zaznamenávají známky „živosti“ (jako je mrkání, dýchání apod.) a zlepšují bezpečnost biometrických systémů. TABULA RASA již pět typů těchto opatření poskytla organizacím, které je využijí v praxi. Výzkum otevírá obrovský potenciál pro biometrické technologie. Díky rozsáhlým znalostem o možných útocích mohou evropské firmy zlepšit svou koncepci biometrických senzorů, a posílit tak své postavení na trhu.

Předpokládá se, že projekt vytvoří pracovní místa v evropských malých a středních podnicích, protože výsledky výzkumu budou využity ke komerčním řešením. Například švýcarský start-up KeyLemon již začlenil software na rozpoznávání tváře vytvořený konsorciem TABULA RASA do svého produktu. Odborné znalosti nabyté v rámci projektu TABULA RASA pomohly firmě KeyLemon získat první významnou investici ve výši 1,5 milionu dolarů a vytvořit ve firmě nová pracovní místa. Do projektu je zapojena také společnost Morpho (Safran), světový lídr v oblasti biometrických řešení, která konsorciu přináší nedocenitelné zkušenosti a přehled na trhu.

Ryan Heath, mluvčí Evropské komise zodpovědný za oblast digitální agendy a digitálních technologií, uvedl: „Řada z nás shromažďuje ve svých smartphonech a tabletech soukromé a důvěrné informace, proto potřebujeme jistotu, že se můžeme spolehnout na biometrické bezpečnostní prvky. Evropská komise je s úspěchem projektu velmi spokojena. Dosud žádný výzkumný projekt nedosáhl takového pokroku v oblasti biometrických technologií.“

autor


 
 
Nahoru
 
Nahoru