Výzkumníci se domnívají, že dokážou předvídat, za jakých okolností se toto chování objeví. K výkladu posloužily modely používané původně v ekonomii k analýze finančních trhů.
Krkavci se v této oblasti živí především zdechlinami větších zvířat (to tak být nemusí; mohou i aktivně lovit menší tvory cca do velikosti zajíce). Dospělí jedinci žijí jako obvykle žijí párově a mají teritoriální chování. Po potravě pátrají jednotlivě a proti jiným krkavcům jsou svůj nález hotovi bránit ve rvačce.
Nespárovaní mladí ptáci sice společně „hřadují“, ale potravu také hledají na vlastní pěst a pokouší se ji bránit s pomocí rodičů. Ne tak v severním Walesu. Zde se mladí ptáci spojují do spolupracujících skupin. U krkavců nebylo toto chování, typické pro jejich příbuzné (havrany, kavky…), dosud zaznamenáno. Proč se na jednom místě vyskytuje, ale jinde ne?
Matematické modely teorie her posloužily k hledání odpovědi, kdy je spolupráce výhodná a kdy ji tedy přírodní výběr bude podporovat. Z modelu vyplynulo, že týmová spolupráce má smysl tam, kde skupina může každý den sledovaný prostor systematicky prozkoumat – což odlesněná krajina Walesu umožňuje. Druhou podmínkou je větší dostupnost potravy – a i to odpovídá skutečnosti, protože ve zkoumané zemědělské krajině se mršiny hospodářských zvířat vyskytují častěji než v „přírodních“ oblastech.
Zřejmě stačí, aby obživa ve skupině byla zhruba stejně výnosná; v takovém případě selekce toto chování upřednostňuje, protože při něm současně může dojít k nalezení partnera. Výběr partnera je pro kravce důležitý, protože tvoří trvalé páry a společně pečují o potomstvo, samec občas i sedí na vejcích atd. Je to tedy často volba na celý život.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: Raven z originálu je v tomto případě skutečně krkavec, nikoliv havran.
Obrázek: Naturgeschichte der Vögel Mitteleuropas, 1905, výřez
