Romové se v dnešním Rumunsku objevili poprvé asi po roce 1000. Do 14. století, kdy se Evropou přehnala morová epidemie, se zde však obě populace prakticky nemísily a můžeme je pokládat za od sebe oddělené (v menší míře dodnes). V Proceedings of the National Academy of Sciences nyní vyšel text, podle něhož obě skupiny mají stejné varianty genů zajišťující (určitou) odolnost vůči moru. Romové žijící ve své pravlasti, severní Indii, tyto geny nemají.
Jedná se tedy až o selekci probíhající v Evropě jako následek epidemie (poznámka: která severní Indii tehdy zřejmě minula? I když se někdy uvádí, že epidemie byla opravdu globální, původní ohnisko nákazy se nacházelo až v Číně a do Evropy se choroba dostala při obléhání italských měst na Krymu Mongoly).
Co je na tom zajímavé: shodné mezi rumunskými Romy, Rumuny a nejspíš i dalšími Evropany jsou konkrétní genetické polymorfismy odpovídající imunitě (geny v clusteru TLR2, které exprimují proteiny přímo interagující s bakterií Yersinia pestis a Yersinia pseudotuberculosis). Obecně se předpokládá, že evoluce takhle konvergentní není. Obě populace by podle standardní představy prošly selekcí a získaly _nějakou_ adaptaci proti moru, ale každá jiným způsobem. Zde ale konvergence probíhala i na mikroúrovni, dalo by se říct, že je tedy předvídatelná a jiné populace by asi reagovaly stejně – předvídatelnost tohoto typu je ovšem v evoluční biologii málem kacířství.
Samozřejmě lze najít jinou interpretaci skutečnosti nebo ji prohlásit za výjimku potvrzující pravidlo (a třeba i ukázat, že jinde selekce proti moru zafungovala jinak).
Zdroj: Phys.org a další
Znovu, jde o jiný typ konvergence, než je třeba obdobně hydrodynamický tvar těla u žraloka a delfína. Analogický doklad předvídatelnosti evoluce u bakterií viz také: Evoluce je překvapivě předvídatelná
