Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Černé moře: vody, které se nemísí

O tom, že Černé moře vzniklo pravděpodobně z poloslaného jezera prolomením Bosporu, jsme již na Science Worldu psali

Prolomení Bosporu a katastrofické mýty

K této události došlo někdy během stoupání hladiny po skočení poslední doby ledové. Je možné, že tato událost se zachovala dokonce i v některých mytologiích, záplavy mezopotámských řek nemusely být jediným zdrojem motivu celosvětové potopy. Ještě Diodóros Sicilský a Strabón zaznamenali pověsti, že Černé moře přeteklo přes úžiny a zaplavilo některé dřívější ostrovy v Egejském moři.
Tahle verze ale sotva odpovídá skutečnosti. Naopak to bylo Středozemní moře, které se převalilo přes Bospor a zaplavilo do té doby poloslané či sladké jezero. Hladina oceánu totiž po skončení doby ledové stoupla mnohem více než Černé moře, napájené pouze řekami. Katastrofický účinek měl tento proces spíše třeba v Kolchidě než Egeidě.
Pro tuto teorii existuje řada důkazů. V sedimentech na dně Černého moře byly nalezeny zbytky sladkovodních organismů. Následují pozůstatky mořských živočichů, ale mezi nimi prakticky žádné usazeniny. K zaplavení došlo tedy velmi rychle.
Tak rychle, že dokonce dodnes, za cca 7500 let, se nestačily vody dokonale smísit. Hustá slaná voda ze Středozemního moře klesla ke dnu, na hladině zůstala vrstva obsahující zhruba poloviční koncentraci soli. Mezi hladinou a dnem téměř neprobíhá cirkulace, pod 200 metry není skoro žádný kyslík a tedy ani téměř žádný život. Dno je plné černého bahna (i když s etymologií to může být složitější, viz dále) napuštěného sirovodíkem. To je mimochodem výhodou pro archeology: na dně Černého moře se nacházejí prakticky neporušené lodě, které se potopily před 2500 lety. Dokonce se zde někdy možná podaří objevit i zbytky osad zaplavených při prolomení Bosporu.
Množství kyslíku ve vodě se snižuje i rozkladem organických látek, které do moře stále přinášejí velké evropské řeky. Živočichové Černého moře jsou dnes směsicí těch původních jezerních i těch, kteří se sem dostali z řek a udržují se v brakické vodě u břehů. Většina ryb se sem ovšem dostala z moře Středozemního a přizpůsobila se nižší salinitě.
Protože vrstva vody na hladině je málo slaná, snáze v zimě zamrzá. Fakt, že vrchní vrstva po té nižší jakoby „klouže“, činí vodu mobilnější, a bouře a vlnobití tedy vypukají mnohem snáze. Navíc je vyvolávají větry, jež jsou zase důsledkem toho, že na jihovýchodě a severozápadě moře panuje výrazně odlišné podnebí – jihovýchod je subtropický s deštěm v létě, sever sušší s výrazně kontinentálním klimatem.
A jak je to s výše slibovanou etymologií? Řekové začali Černé moře nazývat Axenios, což by mohlo být odvozené z perštiny – temný, chmurný, v řečtině navíc podobné axenos = nepohostinný. Název nemusí být tedy výsledkem černého bahna na dně, ale prostě označením nevlídného místa. Temnota souvisí i s malou viditelností oproti oblasti Středozemí, respektive s častými mlhami.
V pozdější době převládlo označení Pontus Euximus, které znamená naopak Pohostinné moře. To je zřejmě určitá „magická logika“, která má zajistit přízeň příslušného místa/bohů úplně opačným označením. Ostatně i mys Dobré naděje je především zrádná výspa…

Zdroj: Charles King: Černé moře, BB art, Praha 2007

Viz také:
Metabolismus oceánu: železo, vápník a sůl

O roli různě slaných vod pro existenci Golfského proudu:
Golfský proud – přetrvá, zrychlí se nebo zanikne?

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru