Díky jaderným testům víme, že lidské neurony se obnovují

Biologie |

Naše mozkové buňky vznikají i během života, navíc rychlost jejich tvorby neklesá zdaleka tak rychle, jak se dříve předpokládalo.

Díky jaderným testům víme, že lidské neurony se obnovují



Údajně definitivní důkaz je založen na sledování izotopů vzniklých při jaderných pokusech.
U většiny savců se veškeré neurony opravdu vytvoří krátce po narození. V případě hlodavců a opic se sice zjistilo, že minimálně ve 2 oblastech (hipokampus – část mozku s vazbou na paměť a učení – a části pro zpracování čichových informací) pokračuje tvorba nových buněk i v dospělém věku, dlouho však chyběl důkaz, že to platí i pro člověka.
Před 15 lety byly publikovány výsledky, že nové nervové buňky u člověka vznikají až do cca 72 let věku; ke značení buněk byl ovšem použit bromodeoxyuridin, tehdy mj. aplikovaný i k léčbě nádorů. Látka však byla krátce na to zakázána, takže studii nešlo opakovat/potvrdit.
Další studie ukázala, že londýnským taxikářům se zvětšuje hipokampus s tím, jak se lépe orientují ve městě, tento výzkum byl však od počátku pokládán za kontroverzní.
Jonas Frisén z Karolinska Institute ve Stockholmu a jeho kolegové nyní přišli s dostatečně průkazným radioizotopovou analýzu. Jaderné pokusy velmocí (výbuchy v atmosféře, na rozdíl od podzemních) mezi roky 1945-63 výrazně zvedly koncentraci radioaktivního uhlíku C14. Od té doby poměr tohoto izotopu zase klesal. Dále je to stejné jako v klasickém radiokarbonovém archeologickém datování. Uhlík vstupuje do potravního řetězce a pak do DNA; když se buňka rozdělí, musí narůst i objem DNA, tj. nová se vyrobí z nově přijatého uhlíku. Zastoupení uhlíku C14 tak odpovídá stáří buňky, v mladších buňkách je ho tedy méně.
Při měření se různé populace neuronů v různých oblastech mozku ukazují jako různě staré, tedy musejí vznikat postupně. Mimochodem ale na rozdíl od našich příbuzných se nové buňky v dospělosti ale netvoří v oblasti mozku odpovědné za zpracování čichových informací. Naopak v hipokampu vzniká asi 1 400 nových neuronů každý den. I tak zde ale v průběhu života buňky rychleji umírají, takže náš hipokampus se postupně (funkčně) zmenšuje.
U myší se na přelomu mládí a středního věku rychlost vzniku nových neuronů snižuje 10krát, u člověka jen 4krát.

Zdroj: New Scientist



Úvodní foto: Stephen Walter Ranson, Wkikipedia, licence public domain




Související články




Komentáře

27.07.2014, 04:46

.... thanks for information!!...

26.07.2014, 23:43

.... thanks for information....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.