Student World

Na toto téma viz např. Idnes

Velice zajímavý je v této souvislosti článek na Osel.cz

Třebaže se nezdá, že po relativně dlouhé době od vypuknutí nákazy se podaří její zdroj jednoznačně identifikovat (a i kdyby, zastánci konspiračních teorií takový závěr vesměs stejně nepřijmou), přesto zde existují důvody, proč o biologický útok nejspíš nešlo. Následující řádky mají ovšem subjektivní charakter a samozřejmě člověk riskuje, že se zásadně mýlí (asi jako když někdo prohlásí, že pandemie prasečí chřipky nebude; má-li pravdu, nikoho to příliš zajímat nebude, ale v opačném případě…).

– Pro fundamentalistické apod. teroristické skupiny je smrt na průjem málo efektní, na rozdíl od zborcených mrakodrapů. (Vlastně ale z jejich pohledu lepší něco než nic – takže, proč se zatím k akci nepřihlásil někdo, kdo s ní nemá nic společného?)

– Jedná se o novou formu bakterie Escherichia coli (technické detaily další článek na Osel.cz), kdo by měl technické prostředky ji vyvinout? A finančně? S ohledem na oběti to může působit krajně cynicky, jenže… Sebevražedný atentátník nebo šílený střelec za sebou nechá srovnatelnou řadu mrtvých.

– Předem se dalo jen těžko sázet na úspěch. (Nebo by už někdo patogenitu zkoušel předem? Nebo dává do oběhu vzorky různých bakterií pokusně a tentokrát to vyšlo?)

– Eventuální tvůrci bakterie mohli chtít takto sotva poškodit španělské farmáře. To, že zdroj byl v první fázi (chybně) identifikován zrovna takto, byla náhoda. Stejně tak mohlo jít o tatarské bifteky nebo nedopečené hamburgery. To by mělo vyloučit značnou část konspiračních teorií.

– Jiná věc je, že v průběhu celé kauzy si už na ní leckdo asi přihřívá svoji polívčičku, podobně jako u BSE („válka mezi různými obchodníky s hovězím“, jak to bylo kdesi trefně nazváno). Nicméně samo o sobě by to zvláštní ekonomický efekt (míněno celkově, jistěže řadu konkrétních lidí i firem kauza poškodí) mít nemuselo, produkty jsou do značné míry zaměnitelné. Lidé nekupující okurky kupují o to víc něco jiného. Což opět svědčí proti tomu, že by šlo např. o „cílený ekonomický útok“ na Evropu.

– Má to nějaký vztah s „bio“ mánií, organickým zemědělstvím apod.? Sotva. Bioprodukty jsou v důsledku absence nasazení ochranných prostředků mnohdy promořené toxiny plísní, lidé je konzumují bez ohledu na tato zdravotní rizika (pochopitelně stejně jako jiní lidé konzumují buřty nebo kouří). Především se může ukázat, že zdroj nákazy byl někde úplně jinde, eventuálně se prostě nepodaří vypátrat.

A pokud ano, o ničem speciálním to ale nebude vypovídat, ať už zdrojem bude zeleninový bioprodukt nebo nepropečená sekaná, jde nejspíš o nešťastnou náhodu, k nimž občas dochází. Jistěže příslušný samovolný vznik bakteriálního zloducha působí nepravděpodobně, jenže to je výběrový efekt – kdyby nešlo o něco speciálního, nikdy bychom se o tom nedozvěděli… Z téhož důvodu to nutně nevypovídá ani nic o tom, že by různé potravinářské inspekce měly být přísnější, fungovat efektivněji apod. Může se prokázat, že se zde stala nějaká chyba, jenže takové incidenty se mohou přijít i bez ní.

Otázky spíš jsou:

– Z pohledu spotřebitele: Může být nová zlovolná bakterie nějak speciálně termorezistentní?

– Šíří se opravdu pouze potravou nebo „špinavýma rukama“? Pokud ano, pak zřejmě opravdu existuje nějaký centrální zdroj ve smyslu věci distribuované v Německu (a především zde a jinde moc ne), ovšem sotva se může jednat třeba o restauraci. Pokud nová bakterie ale dokáže na své oběti přeskakovat i jinak, než činí Escherichia coli, pak je třeba o problému uvažovat zcela jinak (zdroj není až tak důležitý) a mohl by být i mnohem vážnější.

autor Pavel Houser