Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Hox geny mezi člověkem a mouchou jde zaměnit

Tzv. Hox geny jsou zodpovědné především za segmentaci těla neboli členění na jednotlivé orgány, k čemuž u živočichů dochází v průběhu embryonálního vývoje. Zajímavé však je, že tyto geny si prakticky u všech současných živočichů odpovídají.

Výzkumy začaly na mezi genetiky velmi oblíbených muškách octomilkách. Jako první překvapení se ukázalo, že Hox geny jsou uspořádány na chromozomu ve stejném pořadí, jako posléze na těle leží části, které kódují – např. první gen ovlivňoval ústa, poslední ocas (respektive konec těla octomilky).
Už to je lehce zvláštní okolnost, protože v uspořádání genů neexistuje jinak žádný zvláštní pořádek. V průběhu evoluce došlo k celé řadě mutací, při které byl určitý úsek DNA vyštípnut z jednoho místa a vložen jinam.
Zajímavé je i to, že obdobné hox geny se vyskytují např. i u myši a člověka. I zde řídí diferenciaci určitých částí těla v průběhu embryogeneze. A co je nejzajímavější – obdobné geny odpovídají za obdobné části těla. Společný předek hmyzu a člověka měl tedy cosi na způsob hlavy.
Z toho, že v průběhu embryogeneze se čtou nejprve geny pro hlavu (takto se postupuje až na konec těla) by dokonce mohlo vyplývat, že cosi jako hlava je evolučně starší než ostatní části těla (podle lehce sporné Haecklovy paralely je ontogeneze opakováním fylogeneze).
Dokonce se ukazuje, že geny lze i mezi jednotlivými druhy někdy zaměňovat. Ridley uvádí, že tato skutečnost znamená vítězství softwarové hypotézy – geny jsou jako software, nezáleží jim na tom, na jakém běží hardwaru. Dokonce i po cca miliardě let, která v evoluci dělí člověka a hmyz, si jsou příslušné geny natolik podobné, že jdou rozpoznat. Téměř všichni současní živočichové mají shodné základní rozvržení organismu.
Octomilce s lidským Hox genem pro hlavu (případ je pouze ilustrativní a značně nadsazený) ovšem nevyroste lidská hlava, ale opět hlava octomilky. Hox gen tedy vlastně spouští podprogram "postav hlavu". Obsah proměnné "hlava" je však uložen někde jinde. Zřejmě v jiném genu, pokud bychom zastávali "negenocentrický" pohled na biologii, pak by znalost o tom, co je vlastně hlava, měla přímo zárodečná buňka.

(Zdroj: Matt Ridley: Genom, Portál, Praha, 2001, http://www.portal.cz)

Poznámka Pavel Houser: Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybychom pořadí genů v genomu octomilky zaměnili. Dostali bychom mušku (respektive vyvíjející se zárodek) s různě přeházenými částmi těla? :-) Nebo by se vše stejně stavělo ve správném pořadí?

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru