I jednobuněčné organismy mají paměť

Biologie |

Jakým způsobem se pohybují ty nejjednodušší organismy? Kloužou po gradientech, nechávají se volně unášet prostředím. Ale co když si směr pohybu musí volit sami? Jsou chytřejší, než by se na první pohled zdálo.




Jakým způsobem se pohybují ty nejjednodušší organismy? Kloužou po gradientech, nechávají se volně unášet prostředím. Ale co když si směr pohybu musí volit sami? Jsou chytřejší, než by se na první pohled zdálo.

Jednobuněčné organismy musejí nějak pátrat po potravě. Proto by i jejich cesta prostředím měla být pokud možno efektivní. Liang Li a Edward Cox z Princeton University zkoumali améby Dictyostelium a jejich pohyb na Petriho misce.
Ukázalo se, že pohyb améb není náhodný. Po pohybu doprava následoval s pravděpodobností 2/3 pohyb opět doprava, pouze v 1/3 se améba posouvala zpět vlevo (pokud se omezíme na analýzu pohybu v jednom rozměru). Buňka tedy musí disponovat něčím na způsob paměti. Směr pohybu je pravděpodobně zaznamenán ve vrstvě proteinů, která se vytvoří během přecházejícího kroku na „zadní“ straně buňky.

Popsaný způsob pohybu je logický. Při pátrání po potravě musí organismus prozkoumat co největší oblast a vyhnout se pohybu sem a tam, tj. návštěvám oblastí, které už prozkoumal, eventuálně vyžral.

Zdroj: New Scientist








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.