Kusy mozku ve zkumavce

Biologie |

Vědci z amerického National Institutes of Health tomu říkají „organoid“. Jedná se o jakési kousky lidské nervové tkáně vypěstované ve zkumavce, kde zkoumáme propojení neuronů.

Kusy mozku ve zkumavce



Spíše než k celému mozku by se tyto dále nepříliš diferencované chuchvalce asi daly přirovnat k jeho jednotlivým částem. Cílem také vůbec není nějak simulovat inteligenci/vědomí/myšlení, ale spíše se podívat na možné defekty. Stačí prý k tomu zkoumat vytváření základních neuronálních propojení – ostatně kdyby se zašlo dál, narazilo by se už nejspíš na různé etické otázky a regulace.

Autoři výzkumu si představují, že v případě deprese či sebevražedných sklonů by lékař pacientovi odebral nějaké kmenové buňky. Pomocí technologie induced pluripotent stem cells (iPSCs) by se pak tyto buňky nechaly dělit jako nervové. Nový výzkum dokázal přimět tyto nervové buňky, aby vytvářely nejen sítě, ale i od sebe oddělené vrstvy a sférické struktury. V této fázi lze potom z „tkáně“ vytvářet tenké řezy a ty porovnávat s řezy dokumentujícími patologické změny. Jinak řečeno, pacientovi odeberou (asi kožní?) kmenové buňky, z nich se na Petriho misce vypěstuje pseudomozek a na něm se bude zkoumat, co se mohlo pokazit v mozku reálném.

Článek o příslušném výzkumu byl publikován v Nature Methods.

Zdroj: ScienceDaily.com

Poznámky:

Přece jen se to zdá celé trochu divoké. Jak na základě kusu tkáně vypěstované z kmenových buněk (navíc specifických kmenových buněk kultivovaných specifickým způsobem) usuzovat na problémy mozku s jeho konkrétní historií? Jistě, může to být v genech, proč pak ale vůbec něco kutit na Petriho misce a nezkoumat jen sekvence? Změnilo by se něco, kdybychom namísto toho zkusili přimět k dělení přímo buňky odebrané z pacientova mozku?

Je tu ještě minimálně jedno možné využití obdobné techniky. V Cell Press vyšel článek kolektivu kolem Mathewa Garnetta z Wellcome Trust Sanger Institute. Zde se popisuje, že by se takto na laboratorních miskách mohly pěstovat nádory z buněk odebraných pacientovi. Z definice právě nádorové buňky se dělí neomezeně, takže kopii by mělo jít vytvořit rychle a snadno. To se samozřejmě samo o sobě dělá už dávno, nyní ale není cílem studovat jednotlivé buněčné linie, ale přimět je skládat organoidy a jednotlivé metody léčby testovat až na obdobách nádorů. Výzkum se takto zatím prováděl u maket karcinomů tlustého střeva.

Jiná příbuzná technologie: 3D tisk nádoru



Úvodní foto: Stephen Walter Ranson, Wkikipedia, licence public domain




Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.