Během 9 měsíců tito dva samci sprovodili ze světa mezi 28 a 135 lidmi (poznámka: bizarní, jak široké je to rozpětí údajů). Byl o tom dokonce natočen jakýsi brakový film.
Nakonec byli oba zabiti a nyní se jejich pozůstatky staly materiálem pro vědecké zkoumání. Izotopová analýza (dusíku a uhlíku) kostí a chlupů umožňuje zkusit zjistit, jak vypadal jídelníček obou šelem. Justin Yeakel z University of California v Santa Cruz došel k závěru, že ač oba lvi byli lidožrouty, jejich preference se lišily: jeden sežral asi 24 lidí, druhý 11. V prvním případě představoval člověk 30 % potravy, ve druhém „jen“ 11 % (zbytek byli býložravci, hlavně velcí kopytníci, jak je jinak u lvů obvyklé).
Za lidožravostí lvů mohl stát následující mechanismus: v 19. století zde kvůli lovu poklesly počty slonů, savana zarůstala lesem (viz také: Sloni a baobaby: Žádná idylka) a v důsledku toho se snižoval i počet velkých býložravců. Většina lvů se tedy z oblasti odstěhovala, dva ale změnili jídelníček. I mezi nimi ale byly výrazné rozdíly, nebo alespoň byli v lovu lidí různě úspěšní. Na změnu reagují různá zvířata různě a jejich způsoby života se liší.
Zdroj: New Scientist
Obrázek: zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
Poznámky:
– Rozdíl v počtu ulovených lidí mohla být také prostě náhoda? Podle filmu ale lvi lovili spolu… Snad tedy jeden z nich pak žral spíše člověka a jiný spíše antilopu?
– Mohli bychom rozdíl v preferované stravě u lvů pokládat za záležitost jejich kultury?
– Izotopová analýza odhalí mj. to, zda se kořist živila spíše C3 nebo C4 rostlinami (viz také: Psi dávných zemědělců se museli živit prosem). Nicméně zjistit z toho přesně počet sežraných lidí, to se zdá být přece jen trochu přitažené za vlasy… (nemuseli dojídat, oběti měly různou hmotnost, různé stravovací návyky etc.)
