Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Mistři v editování RNA

Běžná oliheň šelfová (Loligo pealeii) je do půl metru velký hlavonožec s deseti chapadly (dvě delší, tj. stejně jako u kalmarů/krakatic). Bližší zkoumání její mRNA ukázalo, že zde existuje obrovské množství alternativních sestřihů. Zdaleka přitom nejde jen o běžné vystřihování sekvencí-intronů, které je společné všem eukaryotům. U olihně nad samotným genomem existuje obrovská množina možných proteinů, mezi jejichž syntézou lze různě přepínat.

Joshua Rosenthal z Marine Biological Laboratory nyní ukázal, že co se týče bohatství úprav mRNA, oliheň šelfová je opravdu rekordmanem, alespoň z toho, co známe dosud. Srovnání sekvencí DNA a RNA v mozku olihně ukázalo, že až 60 % sekvencí RNA bylo nějak zeditováno. V mozku olihně bylo objeveno 57 000 „recoding sites“ (co to přesně je?), u člověka je jich známo 100 a u octomilek 600.

Množství bílkovin v mozku by mohlo souviset s inteligencí a složitým chováním hlavonožců (platí-li příslušné zjištění tedy i pro jejich jiné druhy). Obecně nejde jen o inteligenci, ale lze si představit, že čím víc alternativních sestřihů, tím lépe organismus reaguje na proměnlivou ekologii prostředí. Autoři studie u olihní zmiňují třeba měnící se teplotu vody, což ale nevysvětluje, proč by kouzla s mRNA měly dělat právě olihně – hodily by se prakticky všem složitěji fungujícím organismům.

Závěr studie má být, že druhy jsou často mnohem rozdílnější, než by se zdálo při srovnání jejich DNA. Mohou zato právě úpravy na úrovni RNA při přepisu, podobné genomy vytvářejí značně rozdílné sady proteinů.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Zde se ukazuje i možná překážka pro oživování vyhynulých druhů, DNA tyranousaura ve slepičím vajíčku nemusí vytvořit zabijáka z křídy. Na druhé straně, míra úprav mRNA je u různých druhů různá, tyranosaurus a slepice měli/mají podle všeho i obdobné proteiny – příklad olihně zase nelze zevšeobecňovat.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru